Tři rekonstrukce obličejů vytvořených na základě více než 3000 let starých lebek jsou součástí nového naučně-zábavního muzejního komplexu ve středoněmeckém pohoří Harc. Kosti, nalezené v roce 1980 v nedaleké jeskynní hrobce, patřily příslušníkům jednoho klanu.
Na základě testů DNA se vědcům podařilo v oblasti najít i desítky současných přímých potomků rodu. Ti se nyní mohou na své dávné předky chodit dívat a v duchu s nimi promlouvat.
"Jeskynní zážitkové centrum" kolem Ibergské krápníkové jeskyně nedaleko městečka Bad Grund má být novou turistickou atrakcí oblasti. Zvláštní mrazení v zádech však vyvolává zvláště u několika návštěvníků, kteří jsou prokazatelně potomky rodiny z doby bronzové.
V kultovním pohřebišti v jeskyni Lichtensteinhöhle byly nalezeny ostatky 40 příslušníku rodového klanu. Mezi nimi se vědcům s pomocí analýzy DNA podařilo odhalit přesnější příbuzenské vztahy. Jejich DNA se zachovala částečně tak dobře, že bylo možné zjistit i jejich barvu vlasů.
Světově unikátní je na projektu vědců z Göttingenské univerzity hlavně to, že na základě testů DNA dokázali v regionu najít současné potomky konkrétních lidí z doby bronzové. Podle uměleckého ředitele muzea Reinharda Rosenecka jde o "nejstarší doložitelný rodokmen v dějinách lidstva".
"Je to zvláštní pocit, dívat se mu do očí," říká Uwe Lange před vystavenou replikou hlavy muže. Osmačtyřicetiletý Lange patří mezi zhruba 80 lidí, které prokazatelně váže s jeskynními předky napříč 120 generacemi pokrevní pouto. "Rád bych se ho zeptal, jak se jmenuje a co takhle dělával," svěřuje se potomek jednoho z exemplářů.
Muzeum, jež je ojedinělé nejen v Německu, sestává ze tří částí. První je samotná Ibergská krápníková jeskyně, kterou od jejího otevření v roce 1874 navštívilo zhruba deset milionů lidí. Druhá část se jmenuje Muzeum v hoře a mapuje geologické dějiny oblasti Harcu s jejími nerosty i korály. A konečně třetí, Muzeum u hory, které se věnuje údajně nejstarší rodině na světě, která byla vzkříšena do trojrozměrné podoby. Expozice se věnuje i životním podmínkám lidí před 3000 lety.
Tato část expozice je zarámována do přesné napodobeniny Lichtensteinhöhle. Naleziště tak bylo nepřímo zpřístupněno veřejnosti, aniž by byl turistickým ruchem ohrožen jeho originál.
Podobným způsobem jsou například ve Francii zpřístupněny jeskyně v Lascaux, světoznámé svými nástěnnými malbami zvířat a loveckých scén z doby před desítkami tisíc let. Návštěvníci mohou vidět pouze přesnou napodobeninu originálu, protože pravé malby by kolísání teploty a vlhkosti v důsledku návštěv brzy zničilo.
Genetické informace v kostech z německé jeskyně se zachovaly v tak dobrém stavu zejména díky stálé "chladničkové" teplotě - kolem osmi stupňů Celsia - a díky vápencovému prostředí jeskyně.
Foto: archeo.cz
