V pondělí ve věku 82 let zemřel molekulární genetik Jan Svoboda, který patřil mezi světové zakladatele retrovirologie. Informovala o tom Miroslava Kaňková z tiskového oddělení Akademie věd. V Ústavu molekulární genetiky akademie Svoboda dosud působil a v 90. letech jej i vedl.
Retroviry způsobují nejrůznější infekce, zhoubné nádory, leukemii i AIDS. "Již na počátku 60. let profesor Svoboda vydával práce o biologii viru Rousova sarkomu, přenosném zhoubném nádoru drůbeže, vyvolaném specifickým rakovinovým retrovirem. Tato zjištění tvoří základ znalostí oboru," uvedla k působení Svobody akademie.
Svoboda se loni stal spolupracovníkem Národní akademie věd ve Spojených státech. Za svou vědeckou činnost obdržel mnoho ocenění, například stříbrnou plaketu Gregora Mendela, čestné oborové medaile J. E. Purkyně za zásluhy v biologických vědách, Medaili Josefa Hlávky, národní cenu Česká hlava a cenu nadačního fondu na podporu vědy Neuron.
