Kráva Dominette se dnes stala celebritou genetického výzkumu. Vědci písmenko po písmenku přečetli její genetickou informaci, čímž se tur domácí zařadil na seznam živočišných druhů, jejichž geny do detailů známe. Rozsáhlý mezinárodní projekt je významný nejen pro zemědělství, ale i pro lékařský výzkum a lepší pochopení evoluce savců.
Na přečtení kompletního genomu se během šesti let podílelo 300 vědců z 25 zemí (čeští odborníci mezi nimi nebyli). Výsledky jsou publikovány ve dvojici článků dnešního vydání časopisu Science a asi ve dvacítce menších článků v dalších odborných časopisech.
Dominette je příslušnicí plemene herefordského skotu, který se chová především na maso. Kromě jejího kompletního genomu vědci prozkoumali ještě téměř 500 dalších krav patřících celkem k devatenácti plemenům z nejrůznějších oblastí světa. U nich sledovali „pouze" 37 tisíc úseků na genech, v nichž se jednotlivé krávy mezi sebou liší. To umožní lépe pochopit vztah mezi geny a konkrétními vlastnostmi jednotlivých plemen, například nadprůměrnou produkcí mléka, velkým objemem svalové hmoty nebo odolností vůči drsnému klimatu.
V budoucnu tak bude možné „navrhnout krávu na míru" pro různé potřeby bez nutnosti zdlouhavého šlechtění a čekání na výsledek.
ČTĚTE TAKÉ: Vědci přečetli genom mamuta - ze srsti koupené na eBay
Podobnost s člověkem
Genom skotu tvoří přibližně tři miliardy písmen, podobně jako u člověka. Vědci identifikovali 22 tisíc genů, přičemž se ukázalo, že na úrovni genů je nám kráva podobnější než myš nebo potkan, přestože hlodavci jsou nám evolučně příbuznější než sudokopytníci.
Detailní poznání genů skotu je důležité nejen pro efektivnější produkci masa a mléka, ale také pro medicínu. Kráva už v minulosti posloužila jako modelový organismus při vývoji technik oplodnění ve zkumavce nebo při vývoji vakcíny proti pravým neštovicím. Nyní se možnosti lékařského výzkumu ještě rozšíří.
Zajímavé jsou například geny pro různé složky imunitního systému, který je u dobytka velmi vyspělý - zřejmě díky jejich způsobu života ve stádech, v nichž se mohou infekční choroby poměrně snadno šířit. A také kvůli velkému množství symbiotických bakterií v žaludku. Ty pomáhají s trávením potravy, ale mohou se utrhnout ze řetězu.
ČTĚTE TAKÉ: Přečíst lidský genom? Cena klesá na tisíce dolarů
Evoluce pod lidským vlivem
Krávu člověk domestikoval asi před deseti tisíci lety, dnes je jich na pastvinách a v kravínech celého světa asi 1,2 miliardy kusů. Genetická analýza odhalila, že druh v minulosti prošel prudkým poklesem populace, alespoň pokud jde o jedince, kteří po sobě zanechali potomky, a jejichž geny se tedy uchovaly napříč generacemi. Důvodem je zřejmě vliv člověka, jenž k rozmnožování připustil jen vybrané jedince ve snaze vyšlechtit ze svého pohledu co nejkvalitnější plemena.
Genetická rozmanitost dnešních krav je přesto přinejmenším stejně velká jako rozmanitost lidských populací, pravděpodobně v důsledku velké rozmanitosti původních divokých zvířat, z nichž dnes chovaná plemena pocházejí. Člověkem chovaný dobytek pochází z populací obývajících Afriku, Asii i Evropu.
ČTĚTE TAKÉ: Genetici rozluštili puzzle - přečetli genom neandertálce
Foto: profimedia.cz, NHGRI
