Chybějící satelit
Astronomové našli trpasličí oběžnici galaxie v souhvězdí Sochaře
15.07.2014 16:34 Původní zpráva
Hvězdná soustava NGC 253 je podobná naší Galaxii. Stejně jako ona má tvar spirály. Vědci teď objevili, že má miniaturní souputnici. Podobných trpaslíků je ale méně, než by jich podle propočtů mělo být. Čím to?
Galaxie se sdružují do větších celků, jež drží pohromadě gravitace. Naše Galaxie je například příslušnicí Místní skupiny galaxií s velkým M, která má asi sto dalších členek. Přibližně 12,7 miliardy světelných let od nás je další podobný shluk. Podle souhvězdí, v němž je na obloze vidět, se mu říká skupina galaxií v Sochaři. Největší z nich je hvězdná soustava s katalogovým číslem NGC 253, o níž astronomové vědí už víc než dvě století. Skupina vědců vedená Davisem Sandem z Texaské technické univerzity objevila, že galaxie NGC 253 má drobnou souputnici.
Podrobnosti nálezu visí na webu arXiv.org. Trpasličí galaxie obíhá svou větší sousedku ve vzdálenosti asi 212 tisíc světelných let. Hvězdy v nové galaxii spadají podle prvních pozorování do dvou kategorií.
Jsou tu buďto veteránky staré okolo deseti miliard let, nebo mladice staré méně než pět set milionů let. (Slunce je staré 4,6 miliardy let.) Hvězd mladších než deset miliard let a zároveň starších než pět set milionů let je v nové galaxii jen málo. Astronomové to zatím neumějí vysvětlit, ale asi to bude souviset s vlivem velké a hmotné NGC 253.
Lambda-CDM
Nová galaxie by mohla v budoucnu pomoci vyřešit zapeklitější problém. Zdá se totiž, že trpasličích galaxií je na obloze méně, než by se jich podle nejlepšího současného modelu vývoje vesmíru mělo tvořit . Tento model se jmenuje Lambda-CDM. První část názvu odkazuje na kosmologickou konstantu, označovanou řeckým písmenem Λ (lambda). Druhá část poukazuje na přítomnost takzvané chladné temné hmoty (anglicky cold dark matter = CDM).
Kosmologickou konstantu zavedl Albert Einstein v roce 1917. Potřeboval ji, poněvadž bez ní rovnice jeho obecné teorie relativity nepopisovaly vesmír jako nehybný. Když v roce 1929 došlo k objevu, že se vesmír rozpíná, prohlásil konstantu za svoji největší životní chybu a zase ji zrušil. Na konci minulého století ale vyšlo najevo, že se rozpínání vesmíru zrychluje, takže se konstanta fyzikům zase hodila.
Temná hmota je záhadný materiál, který nesvítí ani nepohlcuje světlo. Působí na ni jen gravitace. I když není vidět, tvoří temná hmota asi 26,8 procent obsahu vesmíru. Běžná hmota tvoří jen 4,9 procent. Zbytek připadá na záhadnou temnou energii, která způsobuje zrychlování tempa rozpínání kosmu (popsané už zmíněnou kosmologickou konstantou).
Nedostatek trpaslíků
Temná hmota je propojena v gigantickou síť, k jejímž uzlům se stahuje viditelná hmota a tvoří galaxie. Podle předpokladů modelu by ale v uzlech měly vznikat jak velké galaxie, podobné naší nebo NGC 253, tak malé. Trpasličích galaxií ale zatím astronomové našli asi stokrát méně, než by jich podle modelu Lambda-CDM mělo být. Není ovšem jisté, jestli je jich opravdu málo. Nejlépe se totiž dají hledat v naší Místní skupině Galaxií. Ta by mohla být jen zvláštní.
Například průměrná výška českých mužů je 180 centimetrů. Přesto můžete narazit i na muže, kteří mají 190 nebo 170 centimetrů, aniž by to údaj o průměrné výšce popíralo. Stejně tak bychom mohli náhodou bydlet ve skupině galaxií, kde je trpasličích hvězdných soustav méně.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.