Astronomové objevili chybějící článek evoluce galaxií

Věda a technika
26. 5. 2013 10:00
Eliptická galaxie NGC 1132. Obrázek vznikl kombinací dat z Hubbleova teleskopu a družice Chandra.
Eliptická galaxie NGC 1132. Obrázek vznikl kombinací dat z Hubbleova teleskopu a družice Chandra.

Spojené síly několika teleskopů, včetně Herschelova, který snímá vesmír z oběžné dráhy v infračervené oblasti světelného spektra, odhalily prastarou kolizi dvou hvězdných mračen. Pozorování by mohlo objasnit, jak vznikají eliptické galaxie, jejichž hvězdná populace připomíná domov důchodců.

Když vydal v roce 1936 americký astronom Edwin Hubble svoji knihu Říše mlhovin, věděl už, že, mlhoviny, o nichž píše, nejsou uvnitř Mléčné dráhy. Jsou to cizí galaxie. Hubble je rozdělil podle tvaru do tří hlavních skupin - na eliptické, spirální a čočkové. Často se setkáte s myšlenkou, že se galaxie vyvíjí z čočkových ve spirální. To je ale omyl, jemuž se snažil předejít i sám Hubble. Zdůrazňoval, že jeho klasifikace nemá s vývojem nic společného. Jinak se ale Hubbleova terminologie se ujala a používá se dodnes.

Skupina astronomů, vedená Hai Fuem z kalifornské univerzity, teď přišla v časopise se Nature se zajímavým objevem, který se týká první z Hubbleových tří skupin. Eliptické galaxie jsou ve vesmíru v menšině.

K popisu srážky, která se odehrála před necelými jedenácti miliardami let, bylo třeba spojit síly několika moderních dalekohledů.

Naše Mléčná dráha spadá spolu s dvěma tisícovkami dalších galaxií do útvaru, označovaného jako Místní nadkupa. Eliptických galaxií je v ní jen deset až patnáct procent. Většinou jsou plné malých a starých hvězd. Mají málo mezihvězdného plynu, který slouží ostatním typům galaxií k jako materiál k tvorbě hvězd nových.

T + 2,9 miliardy let

Vědci se dlouho nemohli dohodnout, čím by to mohlo být. Eliptické galaxie musely vzniknout někdy krátce po zrodu celého vesmíru a rychle vyčerpat většinu svých plynových zásob. Část astronomů tvrdila, že by za chybějícím plynem mohly stát obří černé díry v jejich nitrech. Práce Hai Fuova týmu problém nejspíš vyřeší. Vědci popisují galaxii jménem HXMM01. Její světlo k nám přichází z doby před 10,8 miliardami let, což je asi 2,9 miliardy let po velkém třesku.

Výzkum objektu pomocí kombinovaných pozorování několika teleskopů odhalil, že jedná o galaxie dvě. Družice je zachytila během srážky. Vědci je označili X01N a X01S. Až kosmický karambol skončí, vznikne z něj přesně taková eliptická galaxie, jaké jsou astronomové zvyklí pozorovat v blízkém vesmíru.

Bude mít hmotnost odpovídající čtyřem stům miliard hmotností slunce. To je méně, než má naše Galaxie, která váží okolo jednoho až jednoho a půl bilionu (jednička a dvanáct nul) hmotností Slunce.

Eliptická galaxie NGC 4150.

Rychlé mládí, dlouhé stáří

Systém přetváří mezihvězdný plyn na hvězdy tempem dvou tisíc hmotností Slunce za rok. Galaxie X01N mění volný materiál na nové hvězdy s účinností asi deset procent, galaxie X01S dokonce s efektivitou okolo čtyřiceti procent. Je to zhruba o řád víc, než u běžných galaxií, které produkují nové hvězdy s účinností okolo dvou procent. Podle vědců to znamená, že systému dojde většina zásob plynu za zhruba dvě stě miliónů let.

Stane se z ní gargantuovský domov pro starší a přestárlé. Na rozdíl od modře zbarvených spirálních galaxií, jako je i ta naše, bude svítit žlutě nebo červeně. Modré světlo pochází od mladých hvězd, starých jen pár miliard let. Takových bude ale HXMM01 vlastnit jen málo.

Autor: Radek JohnFoto: NASA, ESA/NASA/JPL-Caltech/UC Irvine/STScI/Keck/NRAO/SAO UC

Další čtení

Kalmar Mediterranean - menší příbuzný kalmara Hamiltonova

Vědci natočili největšího hlavonožce světa. Dorůstá velikosti auta

Věda a technika
17. 4. 2025
ilustrační foto

Vědci možná objevili mimozemský život. Mají jistotu "jen" 99,7 procent

Věda a technika
17. 4. 2025
ilustrační foto

Čeští vědci: Zarostlá rumiště ve městech chrání zvířata i rostliny. A chladí vzduch

Věda a technika
15. 4. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ