Zatímco Evropané vzdali úsilí o navázání kontaktu se sondou Fobos-Grunt a Rusové to dál zkoušejí spíše jen ze setrvačnosti, americké robotické vozítko Curiosity odstartovalo k Marsu tak přesně, že zatím není třeba korigovat jeho trajektorii.
Pokud se ruským odborníkům nepodaří získat nad sondou Fobos-Grunt kontrolu, zřítí se někdy v období od konce prosince do konce února na Zemi. Roskosmos je k záchraně spíše pesimistický a zařízení, jehož vyslání stálo pět miliard rublů (asi tři miliardy korun), již v podstatě odepsal. Poukazuje na to, že letové okno pro cestu k Marsu se již uzavřelo a otevření dalšího se aparát nedočká.
Odborníci po prvním navázání kontaktu uvažovali o přesměrování sondy k některému z asteroidů, i to je však nyní krajně nepravděpodobné, protože se kontakt nepodařilo udržet.
Nekontaminovat Mars
Naopak robotický průzkumník Curiosity, který NASA k Marsu vyslala 26. listopadu, sleduje propočítanou letovou dráhu tak přesně, že není třeba první ze šesti plánovaných korekcí. "Byl to jeden z nejpřesnějších meziplanetárních startů," pochválil svůj tým Louis D'Amario z Jet Propulsion Laboratory. První korekce je tak v plánu až na konec prosince nebo začátek ledna.
Curiosity byla úmyslně nasměrována tak, aby bez následných korekcí Mars o 56 400 kilometrů minula. Důvodem byla skutečnost, že po stejné dráze letí i horní raketový stupeň, který na rozdíl od robota nebylo možno dokonale sterilizovat. NASA proto chtěla zajistit, aby nedopadl na povrch Marsu a nekontaminoval ho pozemskými bakteriemi.
Curiosity zatím letí tak, že by Mars minula o 61 200 kilometrů, tedy prakticky přesně podle plánu, protože tak malá odchylka je v meziplanetárním měřítku zanedbatelná. Další korekce budou její trajektorii upravovat tak, aby se příští rok v srpnu dostala na oběžnou dráhu, z níž ji sestupový modul dopraví na povrch.
Sonda zatím urazila přibližně 18 milionů kilometrů. Pohybuje se relativní rychlostí 12 000 kilometrů za hodinu vzhledem k Zemi a 118 700 kilometrů za hodinu vzhledem ke Slunci.
