Expedice přivezla z Indonésie fotky zatmění, pomohou poznat Slunce

Věda a technika
30. 3. 2016 13:05
Snímky zatmění Slunce přispějí k lepšímu poznání takzvané koróny (ilustrační foto).
Snímky zatmění Slunce přispějí k lepšímu poznání takzvané koróny (ilustrační foto).

Letošní výpravě českých expertů za zatměním Slunce v Indonésii počasí příliš nepřálo. Na pořízení kvalitních snímků měli jen 40 vteřin, kdy se vyjasnilo. Po vědeckém zpracování přispějí fotky k lepšímu poznání koróny, tedy nejbližšího okolí Slunce. Tým kolem brněnského matematika Miloslava Druckmüllera z Vysokého učení technického spolupracuje s předními astrofyziky, jedna z vizualizací koróny se v minulosti dostala i na titulní stránku vědeckého časopisu Nature.

Česká výprava obsadila 9. března hned čtyři pozorovací lokality, aby zvýšila šanci na pořízení co nejkvalitnějších dat. "Těsně před zatměním přijelo asi 2090 lidí. Děti s učiteli ze škol, lidé v krojích s bubny, a chtěli nás zapojit do svého ceremoniálu," uvedla Jana Hoderová z týmu brněnských vědců.

Koróna je extrémně horké, plynné plazmatické okolí Slunce. Vyfotografovat se dá prakticky jen při zatmění. I tehdy je to však kvůli vysokému kontrastu a pohybu vesmírných těles komplikované. Snímkování vyžaduje špičkovou techniku za miliony korun řízenou několika počítači.

Vědci na místě museli pořídit mnoho fotografických expozic, a snímky pak dávají s velkou přesností dohromady. Zpracování dat je zatím na počátku. Vědci již ale nyní ví, že mají snímek takzvané bílé koróny, která ukazuje rozložení volných elektronů. "Snad se podařilo získat dostatek podkladů i pro čáry ionizovaného železa," uvedl Druckmüller, který stále připravuje vyhodnocení všech získaných informací. Z každého pozorovacího místa mohou výzkumníci získat až 60 GB dat.

Letošní expedice měla pořadové číslo devět. Výpravu podobně jako v minulosti financoval převážně astronomický institut havajské univerzity, se kterým Vysoké učení technické v Brně spolupracuje.

Sledování sluneční koróny se po desetiletí věnují fyzikové i profesionální fotografové. Druckmüllerův tým dosáhl světového uznání díky tomu, že se na problém podíval z nového úhlu - matematického. Ze stovek vlastních snímků zatmění Slunce dokážou vědci pomocí počítačového programu a speciálních algoritmů zpracovat vizualizaci, na které jsou různé procesy v koróně mnohem zřetelnější.

Zatím nejlepší pozorovací stanice měli vědci v roce 2006 v libyjské poušti. V historii pozorování jsou i roky, kdy se z některého z míst pozorování nepodaří. Plné zatmění se dá sledovat vždy jen z určité části Země. V Evropě bude v roce 2026 ve Španělsku. Česká republika se podle vědců dočká až v roce 2135.

Autor: ČTK Foto: ČTK

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ