V dnešním vesmíru je spousta galaxií, které mají přibližně tvar sféroidu (smáčknuté koule). Na rozdíl třeba od naší spirální galaxie, se v nich téměř netvoří nové modré hvězdy. Většina jejich hvězdné populace je stará a červená. Jak se to stalo?
Galaxie mívají tisíce až stovky bilionů hvězd. Když je astronomové pozorují, mohou odhadnout jejich věkové složení. Mladé hvězdy, které ještě mají dostatek jaderného paliva, svítí víc do modra. Staré hvězdy, jimž už palivo dochází, jsou naopak načervenalé. Pokud je galaxie plná červených hvězd-seniorek, znamená to, že se v ní nové hvězdy vznikají jen málo nebo vůbec. Takové hvězdné soustavy se dají přirovnat ke gigantickým domovům důchodců nebo stárnoucím západním průmyslovým státům. Vědce zajímá, kde se vzaly, a proč s tvorbou nových hvězd přestaly.
Skupina výzkumníků v čele se Sandrem Tacchellou ze Spolkové vysoké technické školy v Curychu na to nepřišla. V časopise Science ale popisuje, jakým způsobem k tlumení hvězdotvorby (podle vzoru krvetvorba) dochází. Tvrdí, že galaxie začínají zhasínat od středu, který hostí supermasivní černou díru.
Opírají se o pozorování dvaadvaceti hvězdných soustav, z nichž nejvzdálenější jsou od nás 10,7 miliardy světelných let. To znamená, že je ze země vidíme ve stavu, v jakém byly před 10,7 miliardy roků. To je přibližně tři miliardy let po velkém třesku.
Vědci prokázali, že dnešní galaktické domovy důchodců začaly zhasínat už asi jednu miliardu let po svém vzniku. Proč se to stalo už je jiná otázka. Fyzikové mají zatím dvě teorie. Podle první jim materiál na nové hvězdy došel. Podle druhé mohou za převahu starých hvězd supermasivní černé díry ve středu galaxií, které hltají hmotu jako Otesánci. Mohly by při tom vytvářet mocné proudy, jež brání srážení mezihvězdného plynu. Jak to je doopravdy, odhalí až budoucí výzkum.
