Teleskop VISTA Evropské jižní observatoře, pracující na hoře Paranal v chilské poušti Atacama, pořídil nový snímek mlhoviny Helix. V infračervené části spektra jsou patrné detaily, které dosavadní snímky ve viditelné oblasti nezachytily.
Helix leží ve vzdálenosti asi 700 světelných let od Země a na obloze je k nalezení v souhvězdí Vodnáře. Patří mezi planetární mlhoviny. Tyto vesmírné objekty nemají s planetami nic společného. Matoucí pojmenování vzniklo díky jejich vzhledu. Při pozorování dalekohledem vypadají jako malý jasný disk a připomínají vnější planety sluneční soustavy.
Mlhovina Helix vznikla poté, co hvězda podobná Slunci dospěla do závěrečného stadia svého života. V této fázi už není schopna udržet své vnější vrstvy a pomalu odvrhuje obálky chladnoucího plynu. Sama se postupně stane bílým trpaslíkem. Na snímku je zachycena jako slabá modrobílá tečka uprostřed mlhoviny.
Mlhovina je složitý objekt složený z prachu a plynu, který je osvětlen ultrafialovým zářením centrální hvězdy. Hlavní prstenec mlhoviny Helix má v průměru asi dva světelné roky, což zhruba odpovídá polovině vzdálenosti mezi Sluncem a nejbližší hvězdou. Materiál mlhoviny se však rozprostírá ještě dále, minimálně do vzdálenosti čtyř světelných let od hvězdy.
Zatímco ve viditelné části spektra je záře rozptýleného plynu pozorovatelná jen obtížně, infračervený snímek zachycuje strukturu mlhoviny velmi detailně. Je tak možno pozorovat rozložení chladného molekulárního plynu. Materiál se shlukuje do vláken, která jsou orientována paprskovitě směrem od středu mlhoviny. Přestože se tyto struktury zdají být jemné, velikost vláken molekulárního vodíku je srovnatelná s naší sluneční soustavou.
