Závody v dobývání vesmíru mezi Spojenými státy a Sovětským svazem nabíraly koncem padesátých a na začátku šedesátých let na síle. Po vyslání sondy Luna 3, jež v říjnu 1959 pořídila první snímky odvrácené strany Měsíce, přišla na řadu Luna 4. Do vesmíru se vydala před 55 lety, 2. dubna 1963, s cílem přistát na oběžnici Země. Záměr se však nepodařil, po krátké přestávce na zemské oběžné dráze sice sonda vyrazila směrem k Měsíci, pak ji ale zradil navigační systém.
Luna 4 nakonec kolem původního cíle své cesty 6. dubna jen proletěla, i když v relativně těsné vzdálenosti 8500 kilometrů. V atmosféře přísného utajování ale vyšel neúspěch najevo až o mnoho let později, sovětské vedení totiž v době letu tvrdilo, že cílem sondy byl právě jen blízký průlet. Přistání na Měsíci se Sovětům podařilo až v únoru 1966 díky sondě Luna 9. O dalších tři a půl roku později se po měsíčním povrchu procházel i člověk - americký astronaut Neil Armstrong.
