Vesmírný program Apollo postihla v lednu 1967 obrovská tragédie, když na startovací rampě zahynula během testu trojice astronautů. Poté Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) musel změnit harmonogram a na oběžnou dráhu se tak první loď Apollo vypravila až 9. listopadu 1967. Vesmírný koráb nesl pořadové číslo čtyři a na palubě neměl, podobně jako následující mise pět a šest, lidskou posádku. Inženýři totiž chtěli pečlivě ověřit spolehlivost nosné rakety Saturn i lodě. Loď Apollo 4 přistála po osmi hodinách a 37 minutách letu s pomocí tří padáků na hladině Tichého oceánu necelých deset kilometrů od čekající letadlové lodě Bennington, kam byla posléze dopravena. Let byl NASA vyhodnocen jako velice úspěšný.
První pilotovaná loď Apollo 7, která uskutečnila 163 obletů Země, se do vesmíru dostala až 11. října 1968. Důležitý krok k cestě na Měsíc podniklo Apollo 8, které se v prosinci 1968 jako první dostalo na oběžnou dráhu Měsíce. Frank Borman, William Anders a James Lovell jako první na světě spatřili na vlastní oči odvrácenou stranu Měsíce.
Po misích Apolla 9 a 10 v březnu a květnu 1969 odstartovalo 16. července téhož roku z Floridy Apollo 11. O pět dní později už dva ze tří členů jeho posádky, Neil Armstrong, Edwin Aldrin, kráčeli po Měsíci. Nakonec se v letech 1969 až 1972 na přirozenou družici Země podíval tucet astronautů a projekt Apollo zůstává navzdory počáteční tragédii jedním z největších úspěchů amerického vesmírného programu.
