Astronom Eric Agol z Washingtonské univerzity je přesvědčen, že nejlepším způsobem, jak najít exoplanety s podmínkami vhodnými pro vznik života, je pátrat v těsné blízkosti bílých trpaslíků - zdánlivě nehostinných chladných hvězd. Stačí k tomu i malé pozemské teleskopy.
Bílí trpaslíci vznikají z hvězd podobných Slunci. Když ve svém jádře spotřebují většinu paliva pro termonukleární reakce, při nichž se atomy vodíku spojují na atomy helia, začnou "spalovat" vodík z vrstev blíže povrchu a dočasně se promění v rudé obry. Poté odhodí svou vnější atmosféru a obnaží chladnoucí jádro - promění se v bílého trpaslíka. V tomto stadiu dokážou vydržet až tři miliardy let. Jejich hmotnost se pohybuje kolem šedesáti procent hmotnosti Slunce, vydávají však jen zlomek jeho energie a objemem odpovídají naší Zemi.
Zóna vhodná pro vznik života je kvůli malému množství vyzařované energie velmi blízko hvězdě, zřejmě ve vzdálenosti odpovídající jedné setině vzdálenosti Země od Slunce. "Z planety by se hvězda jevila o něco větší než naše Slunce, protože by byla velmi blízko. Zářila by trochu oranžovějším světlem, ale jinak by se velmi podobala Slunci," tvrdí Agol.
Planeta by byla otočena ke hvězdě stále stejnou polovinou, takže na této části by panoval věčný den a na opačné věčná noc. Život by podle Agola mohl existovat poblíž hranice světla a stínu.
Hvězda zastíněná planetou
Planeta obíhající tak blízko bílého trpaslíka by mohla být odhalitelná pozemskými teleskopy o průměru pouhý jeden metr. (Pro srovnání: dalekohled observatoře v Ondřejově má průměr dva metry.) Když planeta prochází před tak malou hvězdou v tak malé vzdálenosti, skryje značnou část jejího kotouče, takže záření hvězdy zachycené teleskopem dramaticky poklesne. Pokud naopak pozorujeme planetu obíhající daleko od velké a silně zářící hvězdy, pokles intenzity světla při jejím přechodu před hvězdou je jen nepatrný a usuzovat z něj na přítomnost planety je obtížné.
Nejbližším bílým trpaslíkem je Sirius B, vzdálený 8,5 světelného roku. Agol na stránkách časopisu Astrophysical Journal Letters navrhuje prozkoumat pozemskými teleskopy dvacet tisíc nejbližších bílých trpaslíků. To by podle něj umožnilo relativně snadno a rychle odhalit řadu exoplanet, na nichž by mohl existovat život.
