Plán Ruska
Raketa pro hluboký vesmír by měla odstartovat v roce 2028

Nová ruská supertěžká raketa určená k zajištění letů do hlubokého vesmíru by měla být poprvé vypuštěna v roce 2028 z kosmodromu Vostočnyj. V rozhovoru poskytnutém agentuře TASS to řekl šéf kosmické agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin, podle něhož půjde o raketu, kterou bude možné použít opakovaně.

Tato nosná raketa má podle plánů konstruktérů v první etapě dopravovat na nízkou oběžnou dráhu kolem Země více než sedmdesátitunový náklad. Jejím hlavním určením ale bude zajištění letů do hlubokého vesmíru, zejména k Měsíci, Marsu a dál, uvedl Rogozin, kterého prezident Vladimir Putin jmenoval do čela Roskosmosu letos v květnu.

Šéf vesmírné agentury v této souvislosti rovněž uvedl, že se plánuje zahájit budování infrastruktury pro tuto supertěžkou raketu na kosmodromu Vostočnyj v roce 2026. První start se pak předpokládá o dva roky později. Celkové náklady na stavbu rakety a vybudování infrastruktury se odhadují na 1,5 bilionu rublů (přes 500 miliard korun).

Rogozin, který byl před nástupem do čela Roskosmosu vicepremiérem a měl na starosti kosmický výzkum a zbrojní výrobu, v obsáhlém rozhovoru mluvil i o dalších záměrech v kosmu. Mimo jiné řekl, že k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) by měl příští rok konečně odletět dlouho připravovaný víceúčelový laboratorní modul (MLM) Nauka. Jeho výroba začala už v roce 1995, ale kvůli řadě problémů se dokončení a vypuštění odkládalo.

Ještě loni se objevily informace, že Roskosmos uvažuje o tom, že se Nauka stane společně s připravovaným vědeckým a energetickým modulem (NEM) základem budoucí ruské orbitální stanice v případě, že ISS skutečně v roce 2024 skončí. Rogozin dal najevo, že s modulem NEM vážně počítá pro budoucí ruský orbitální komplex.

"Datum jeho (NEM) vypuštění se rýsuje na rok 2022. A naskýtá se otázka: jestli bude hotov v roce 2022,  a my se nedokážeme dohodnout na prodloužení projektu (ISS) po roce 2024, a ano, životnost tohoto modulu je 15 let, tak proč ho posílat k ISS?" řekl Rogozin.

NEM se mimo jiné plánoval k zajištění dodatečného zdroje energie pro ruskou sekci komplexu, která nyní musí využívat dodávek z americké části stanice.

Rogozin sdělil, že pozval americké, evropské a japonské partnery, aby v listopadu, kdy bude 20. výročí vzniku ISS, přijeli do Moskvy k jednáním o další spolupráci v kosmu, včetně budoucnosti stanice. Poznamenal také, že v říjnu se na kosmodromu Bajkonur, který má Rusko pronajatý v Kazachstánu, setká s ředitelem americké vesmírné agentury NASA Jamesem Bridenstinem.

Na projektu ISS se v současné době podílí 14 zemí: Rusko, USA, Kanada, Japonsko a řada evropských států. První blok, Zarja, byl vypuštěn 20. listopadu 1998. Nyní orbitální komplex tvoří 15 modulů a jeho celková hmotnost přesahuje 400 tun.

Prozatím se hovoří o ukončení projektu ISS v roce 2024. Poté může stanice skončit, nebo mohou být ruská a americká sekce odděleny a samostatně dál využívány. Stále ale existuje i možnost, že orbitální komplex bude sloužit dál jako doposud.