Z počítačových modelů vyplývá, že se Země na počátku formování sluneční soustavy měla srazit s Marsem nebo Venuší. Proč se tak nestalo? Astronom David Nesvorný působící ve Spojených státech tvrdí, že záhadu lze vysvětlit pomocí neznámé obří planety "vykopnuté" ze sluneční soustavy.
Z toho, co o vývoji sluneční soustavy víme, vyplývá, že zhruba 600 milionů let po jejím vzniku v ní vládla značná nestabilita. Menší tělesa se přesouvala jednak do okrajových oblastí za Neptunem, kde vytvořila takzvaný Kuiperův pás, jednak blíže ke Slunci, kde se srážela s dalšími tělesy. Krátery na Měsíci nebo na Marsu jsou pozůstatkem tohoto intenzivního "bombardování".
Svou oběžnou dráhu měnily i planety, například Jupiter se posunul blíže ke Slunci, ale tento scénář s sebou nese jeden problém. Pokud by Jupiter svou polohu měnil pozvolna, svým gravitačním působením by dodal vnitřním planetám příliš velkou hybnost. Země by na své oběžné dráze ztratila stabilitu a pravděpodobně by se srazila s Marsem nebo Venuší.
Astronomové proto navrhli řešení: Jupiter změnil svou polohu rychlým "skokem", což by na vnitřní planety mělo mnohem menší vliv.
David Nesvorný, který vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze a nyní působí na americkém Southwest Research Institute, zkusil tento scénář napodobit v řadě počítačových simulací. V nich vše souhlasí, až na to, že "skákající" Jupiter pokaždé odmrštil Uran nebo Neptun ze sluneční soustavy.
Nesvorného proto napadlo, že sluneční soustava mohla na svém počátku mít ne čtyři, ale pět obřích planet. Když chybějící těleso do modelů přidal, vše do sebe najednou zapadlo. Jupiter při svém skoku tuto planetu "odkopnul" mimo sluneční soustavu, aniž to výrazněji ovlivnilo zbývající plynné obry nebo vnitřní planety včetně Země.
"Možnost, že sluneční soustava měla na počátku víc než čtyři obří planety a některé z nich se zbavila, se zdá být představitelná vzhledem k nedávnému objevu velkého množství planet volně plujících mezihvězdným prostorem. Vypadá to, že odvržení planet mohlo být docela běžné," říká Nesvorný, který své závěry publikuje v časopise Astrophysical Journal Letters.
