Sonda Cassini úspěšně proletěla mezi Saturnem a jeho prstenci

Věda a technika
27. 4. 2017 18:00
Sonda Cassini úspěšně proletěla mezi Saturnem a jeho prstenci.
Sonda Cassini úspěšně proletěla mezi Saturnem a jeho prstenci.

Meziplanetární výzkumná sonda amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Cassini úspěšně proletěla mezi Saturnem a jeho prstenci. NASA na twitteru uvedl, že aparát se ve čtvrtek po středečním vstupu do dosud neprobádané oblasti spojil se Zemí a začal do řídicího střediska posílat získaná data. Cassini je tak vůbec první družicí, která cestu mezi Saturnem a jeho prstenci podnikla. Do září, kdy sonda řízeně zanikne v atmosféře Saturnu, uskuteční ještě 21 dalších takových průletů.

"Dokázali jsme to! Cassini se spojila se Zemí a po úspěšném průletu mezerou mezi Saturnem a jeho prstenci odesílá údaje," napsal NASA. Vesmírný úřad zároveň zveřejnil první přijaté snímky atmosféry Saturnu s obřím hurikánem.

Tým, který má sondu na starosti, poznamenal, že slovo nominální, kterým NASA označuje správný chod systémů a který nyní zazněl při vyhodnocení funkcí Cassini, je v takovéto chvíli mimořádně krásné.

Cassini vstoupila mezi prstence ve středu, na potvrzení úspěchu bylo ale nutné vyčkat do čtvrtka, až se sonda dostane do vhodné pozice pro kontakt se Zemí. Aparát je od domova vzdálen zhruba 1,4 miliardy kilometrů a cesta radiovému signálu trvá 78 minut.

Mezera mezi prstenci a nejsvrchnější částí atmosféry činí zhruba 1900 kilometrů. Sonda Cassini podle NASA průlet uskutečnila ve vzdálenosti zhruba 300 kilometrů od viditelného vnějšího okraje prstenců a k saturnským mračnům se přiblížila na 3000 kilometrů. "Žádná jiná družice se takto blízko k Saturnu ještě nedostala," prohlásil Earl Maize z vedení mise.

Projekt Cassini, zaměřený na výzkum druhé největší planety obíhající kolem Slunce, jejích prstenců a měsíců, začal v říjnu 1997 vypuštěním dvojsondy Cassini-Huygens. Ta na oběžnou dráhu kolem Saturnu dorazila v roce 2004.

Výzkum Saturnovy soustavy zahájilo v lednu následujícího roku přistání Huygense na měsíci Titan. Z něj aparát přes krátkou životnost poslal na Zemi množství vědeckých poznatků.

K úspěchům mise Cassini patří vedle významných informací o Titanu například i poznatky o existenci vody na dalším měsíci Saturnu Enceladu, kde jsou podle vědců splněny takřka všechny podmínky k existenci života.

Autor: ČTK Foto: ČTK/AP

Další čtení

ilustrační obrázek

Předstírají, přemýšlejí, pamatují: lidoopi překvapují vědce

Věda a technika
26. 4. 2026
ilustrační foto

V Polsku se díky českým výpočtům našel železný meteorit vážící 2,9 kilogramu

Věda a technika
24. 4. 2026
Tisková konference k projektu hyperspektrální kamery, která představuje významný krok ve vývoji českých technologií pro sledování meteorů a dalších světelných jevů v atmosféře Země z paluby satelitů, 23. dubna 2026, Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, Praha. Na snímku pózuje vedoucí Oddělení spektroskopie Martin Ferus (uprostřed) s prototypem hyperspektrální kamery a technik David Černý (vlevo) a zástupce vedoucího Oddělení spektroskopie Petr Kubelík s gondolami s hyperspetrálními kamerami stratosférické mise Morana.

Nová česká technologie pomůže chránit kosmické lodě před extrémními teplotami

Věda a technika
23. 4. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ