Rentgenová observatoř Integral Evropské kosmické agentury dlouhodobě sleduje černou díru Cygnus X-1, která postupně požírá sousední hvězdu. Pozorování hvězdné hmoty těsně před jejím "pádem" do černé díry vedlo k objevu, že její část svému osudu na poslední chvíli unikne.
Částice hvězdné hmoty se rychlostí blízkou rychlosti světla řítí k povrchu černé díry, přičemž se zahřívají na miliony stupňů Celsia. Francouzští vědci, kteří data nasbíraná sondou analyzovali, zaznamenali kromě mohutného proudu částic strhávaných od hvězdy k černé díře také slabší proud částic, jež z okraje černé díry naopak po spirále unikají do okolního vesmíru.
Zjistili, že ve vzdálenosti několika set kilometrů od povrchu černé díry se tvoří silná magnetická pole. Ta vytvářejí jakýsi "tunel", kterým mohou některé z částic uniknout z dosahu jinak nepřekonatelné gravitace.
Efekt je velmi slabý. Aby se ho podařilo potvrdit, bylo třeba černou díru pozorovat tolikrát, že celková doba expozice v součtu odpovídá dvěma měsícům. Jeho mechanismus zatím není zcela pochopen. Každopádně se zdá, že ani pouhých několik set kilometrů od černé díry a tisícinu sekundy před zánikem není nad hmotou padající do černé díry vynesen neodvolatelný ortel.
