Sonda Cassini, která kromě planety Saturn zkoumá i jeho měsíce, analyzovala složení atmosféry druhého největšího z nich. A zjistila, že ji ze 70 procent tvoří kyslík. Zbývajících 30 procent připadá na oxid uhličitý.
Rhea má průměr 1529 kilometrů. Dost na to, aby svou gravitací udržela atmosféru, byť poměrně řídkou. Cassini v březnu přeletěla pouhých 97 kilometrů nad severním pólem a její hmotnostní spektrometr nasbíral cenná data. Výsledky měření nyní tým amerických, britských a německých vědců zveřejnil v on-line verzi časopisu Science.
Kyslík v zemské atmosféře pochází z fotosyntetické aktivity rostlin, řas a sinic. Oxid uhličitý reaguje v rostlinných chloroplastech s vodou, energii pro průběh reakce dodává sluneční záření. Kyslík je odpadním produktem tohoto procesu. Než se v oceánech před asi dvěma miliardami let objevily první fotosyntetické sinice, v atmosféře nebylo po molekulárním kyslíku ani stopy.
Vysoký obsah kyslíku v atmosféře Rhey má prozaičtější vysvětlení, není bohužel důkazem existence života. Povrch Rhey je tvořen z velké části vodním ledem, na který neustále dopadají vysokoenergetické částice ze Saturnovy magnetosféry. Jejich působením se molekuly vody rozkládají a kyslík se uvolňuje do atmosféry.
Kyslík je velmi reaktivní, takže na styku atmosféry a povrchu Rhey lze podle autorů studie očekávat bohaté spektrum chemických reakcí. Totéž by mohlo platit i u dalších větších těles bohatých na vodní led. Kyslík už byl dříve potvrzen například na Jupiterově měsíci Europa.
