Každoměsíční soutěž o nejkrásnější fotografii hvězdné oblohy vyhrál plzeňský fotograf Pavel Pech. Je to letos už podruhé. Zvítězil už i s fotografií z měsíce dubna.
Na zářijovém obrázku je reflexní mlhovina LBN 552 v souhvězdí Cefea. Reflexní mlhoviny jsou oblaka mezihvězdné hmoty odrážející světlo hvězd v sousedství. Bývají dost husté a dost velké na to, aby v něm mohly existovat molekuly. Ve vesmíru je jinak běžnější plasma. Je to směs atomových jader s volnými elektrony. Zdaleka nejčastější je jádro vodíku. To znamená jeden samostatný proton. V mracích podobných mlhovině na snímku jsou však k nalezení dokonce vodíkové molekuly H2.
Rodí se v nich nové hvězdy. Vznikají pomalým smršťováním mračna vlivem jeho vlastní gravitace. Mrak musí být dostatečně hustý. Jinak gravitace nepřekoná síly, které smršťování brání. Nejdůležitější z nich je tepelný pohyb molekul. Mrak nesmí být moc horký. Jinak se kondenzace zastaví.
V naší Galaxii tvoří podobné mlhoviny jen asi jedno procento objemu mezihvězdné hmoty. Poněvadž jsou ale hodně husté, připadá na ně přibližně polovina hmotnosti plynu uvnitř oběžné dráhy Slunce.
Mlhovina LBN 5520 je od nás asi 587 světelných let. Pro srovnání: střed naší Galaxie je od nás necelých pětadvacet tisíc světelných let. Snímek je sestavený z více fotografií pořízených během šumavských nocí mezi 16. únorem a 22. srpnem.
