Vítr by se do roku 2030 mohl na celosvětové výrobě elektřiny podílet až z dvaceti procent. K výstavbě nových větrných elektráren totiž přispívá prudký pokles nákladů i příslib jednotlivých zemí omezit klimatické změny. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Globální rada pro větrnou energii GWEC.
Pokud loňská klimatická dohoda z Paříže povede k celosvětovému závazku dekarbonizace sektoru výroby elektřiny, celková kapacita větrných elektráren by do roku 2030 mohla dosáhnout 2110 gigawattů (GW). To je téměř pětinásobek současné úrovně. Takovýto růst by znamenal roční investice 200 miliard eur (5,4 bilionu korun) a rovněž pokles emisí oxidu uhličitého o více než 3,3 miliardy tun ročně.
Celková kapacita větrných elektráren v Číně by měla dosáhnout 666,5 GW. To je více než čtyřnásobek současné kapacity.
Celkový instalovaný výkon větrných elektráren do konce loňského roku činil 433 GW. Proti předchozímu roku se zvýšil o 17 procent a letos se má zvýšit o zhruba 60 GW, uvedla agentura Reuters. Hlavní podíl na růstu měla Čína, kde instalovaná kapacita na konci loňského roku činila 145,4 GW. Na celkové instalované kapacitě tak má Čína třetinový podíl.
GWEC ale varovala, že tempo výstavby nových větrných elektráren v Číně by letos mohlo zpomalit. Země má stále problémy s tím, aby našla dostatek přenosové kapacity pro množství nových větrných elektráren, které staví. Čínský energetický regulátor v červenci oznámil, že asi 21 procent veškeré elektřiny vyrobené z větru zůstalo v prvním pololetí nevyužito. Důvodem je i slabší růst poptávky po elektřině a dokončení nových uhelných elektráren, kvůli kterým je pro větrné projekty těžší získat přístup do sítě.
