Prémii Otto Wichterleho dnes v reprezentativní pražské vile Lanna převzalo z rukou předsedy Akademie věd Jiřího Drahoše 24 mladých vědců a vědkyň, kteří pracují v ústavech a laboratořích akademie.
Prémie je určena perspektivním a talentovaným vědcům do 35 let věku. Má být jak odměnou za mimořádné vědecké výsledky, tak motivací pro další mladé lidi. Představuje ji diplom a 270 tisíc korun vyplácených po devadesáti tisících ve třech po sobě následujících letech. Předávání cen se zúčastnila i manželka profesora Wichterleho Linda, která všem oceněným věnovala jeho autobiografickou knihu Vzpomínky.
Mezi oceněnými je například Radomír Pánek z Ústavu fyziky plazmatu, vedoucí projektu COMPASS. Jde o reaktor na jadernou fúzi, který letos v únoru ústav uvedl do provozu. Tokamak má ambice stát se centrem výzkumu jaderné fúze ve střední Evropě.
ČTĚTE TAKÉ: V Praze dnes bude spuštěn experimentální tokamak
Pavel Flachs z Fyziologického ústavu zkoumá vliv různých mastných kyselin a jejich derivátů na organismus. Markéta Ondráčková se v Ústavu biologie obratlovců věnuje parazitům sladkovodních ryb, ekologií ryb a invazními druhy. Ekologickými invazemi s důrazem na bolševník velkolepý se zabývá Jan Pergl z Botanického ústavu.
ČTĚTE TAKÉ: Invazní druhy ohrožují Evropu, varují vědci
Právník Ján Matejka z Ústavu státu a práva přispěl k založení nové právní disciplíny - internetového a počítačového práva, která se zabývá zejména značně atypickými právními vztahy, které vznikají při užívání internetu.
Talenty z Ukrajiny
Mezi oceněnými převažují už tradičně přírodovědci, kterých je osmnáct. Doplňují je dva historikové, filosof, právník, socioložka a jazykovědkyně. Dvě z oceněných vědkyň, Tetyana Ostapchuková a Viktoria Poterya, pocházejí z Ukrajiny. První z nich se ve Fyzikálním ústavu zabývá takzvanými chytrými materiály, ze kterých se vyrábějí například součástky počítačů a mobilů, zaostřovací mechanismy ve videokamerách a fotoaparátech nebo ultrazvukové přístroje.
Viktoryia Poterya se v Ústavu fyzikální chemie věnuje pro laika jen obtížně představitelnému výzkumu v oboru fotochemie, spektroskopie a iontové chemie. Působila i na americké University of Georgia, přesto se vrátila do České republiky, kde předtím absolvovala doktorandské studium. Nelituje. Železná opona už vědcům u nás nebrání být v kontaktu se světovou špičkou prostřednictvím konferencí a elektronické komunikace. Navíc se už naučila docela dobře česky a má ráda Prahu - za život ve Spojených státech by ji neměnila.
Otto Wichterle (1913 až 1998), první předseda akademie v polistopadovém svobodném Československu, po němž akademie prémii pojmenovala, patřil ke světově známým chemikům. Vynalezl silon a především proslul vynálezem měkkých kontaktních očních čoček z hydrogelů.
ČTĚTE TAKÉ: Před deseti lety odešel Otto Wichterle
Foto: profimedia.cz, Akademie věd
