Lidský smích je evolučně poměrně starý. Nevyvinul se až u člověka, sdílíme ho přinejmenším s lidoopy. Vědci analýzou hlasových projevů lechtaných mláďat orangutanů, goril, šimpanzů a bonobů dospěli k závěru, že mláďata na lechtání reagují stejně jako lidské děti.
Tým zoologů z Německa, Velké Británie a Spojených států prováděl poněkud neobvyklé pokusy. Chovatelé v zoologických zahradách lechtali mláďata lidoopů a jejich hlasové projevy nahrávali. Vědci pak záznamy analyzovali a porovnávali s výskáním dětí, které lechtali jejich rodiče.
Zmíněné pokusy není třeba považovat za týrání zvířat, možná spíše naopak - mláďatům se lechtání podle všeho líbilo. Nebylo to pro ně ostatně nic nepřirozeného, lechtání je mezi vyššími primáty běžnou součástí her.
Orangutaní mládě Naru si lechtání očividně užívá.
Evoluce smíchu
Zoologové pořídili několik set zvukových záznamů. Jejich vzájemné srovnání jim umožnilo určit, jak by vypadal vývojový strom lidoopů, pokud by nebyl sestaven na základě analýzy DNA, jak je v moderní taxonomii obvyklé, ale podle rozdílů v hlasových projevech při lechtání. Pro srovnání posloužilo několik měřitelných charakteristik těchto hlasových projevů.
Ukázalo se, že výsledný strom je zcela shodný se stromem „genetickým": člověku nejpříbuznější jsou šimpanzi a bonobové, o něco dříve v minulosti se od naší vývojové větve oddělily gorily a ještě dříve orangutani. Zatímco orangutani a gorily se smějí tiše a při lechtání spíše funí a vrní, šimpanzí smích se tomu lidskému podobá mnohem více. I když i zde jsou patrné rozdíly. Člověk se například dokáže hlasitě smát pouze při výdechu, zatímco šimpanzi to dovedou i při nádechu.
Výsledky podle autorů výzkumu napovídají, že smích má u lidí a lidoopů společný evoluční základ - vyvinul se z hlasových projevů, kterými se projevoval už náš společný předek. Člověk ho pouze více rozvinul a začal ho používat v nejrůznějších společenských situacích jako komunikační nástroj.
„Přinejmenším můžeme uzavřít, že smích je mezidruhový fenomén a není proto nevhodnou antropomorfizací používat termín ‚smích‘ pro hlasové projevy lechtaných lidoopů," shrnují svá zjištění autoři výzkumu zveřejněného v odborném časopise Current Biology.
Foto a video: University of Portsmouth
