Už podruhé se vědcům podařilo prokázat, že malý žralok se může narodit i bez přispění samce. Tím se potvrdilo, že první zaznamenaný případ z roku 2007 nebyla náhoda. Samci se však o svou existenci bát nemusejí. Bez nich je rozmnožování přece jenom velmi neefektivní.
Biologové mluví o takzvané partenogenezi (panenském početí). Při ní se mládě vyvíjí z neoplozeného vajíčka a nese pouze genetickou informaci matky. Je to běžný způsob rozmnožování u řady bezobratlých, například u mšic nebo u perlooček (drobných korýšů běžných i v našich vodách). Mezi obratlovci je partenogeneze známa u několika druhů ryb, obojživelníků, plazů a ptáků.
V roce 2007 vědci zaznamenali partenogenezi u samice žraloka kladivouna, která žila v zoo tři roky bez kontaktu se samcem. Titíž američtí biologové dnes v časopise Journal of Fish Biogy publikují článek o dalším podobném případu. Tentokrát jde o samici žraloka černocípého, izolovanou od samců v mořském akváriu po dobu osmi let.
Genetickou shodu mezi matkou a mládětem potvrdila stejná metoda založená na analýze DNA, jaká se u lidí používá pro určení otcovství.
Případů "panenského" početí bylo u žraloků zaznamenáno více, ale chyběly pro ně genetické důkazy. Vědci se domnívali, že samice si dovedou uchovávat sperma "do zásoby", takže jsou schopny početí i dlouho po setkání se samcem. Nyní se tedy potvrdilo, že k partenogenezi u žraloků skutečně dochází.
Zatímco po oplození se může narodit až stovka mláďat (počet se liší druh od druhu), partenogeneze v obou popsaných případech vedla k početí pouze jediného mláděte. (Mládě samice žraloka černocípého se nenarodilo, protože matka zemřela a vyvíjející se mládě odhalila až pitva.)
Foto Stony Brook University
