Italští paleontologové si zahráli na detektivy a z fosilních kostí se pokusili rekonstruovat přesný průběh dramatu, ke kterému došlo před čtyřmi miliony let. Třímetrového delfína smrtelně zranil velký predátor. Vědci pachatele usvědčili a popsali i detaily útoku.
Je to příběh, který by mohli klidně zpracovat autoři seriálu Odložené případy. Kostra delfína ležela bez povšimnutí více než sto let v jednom z turínských muzeí. Pak se ji rozhodl prozkoumat odborník na pravěké delfíny Giovanni Bianucci, kterého zaujaly otisky zubů na žebrech, obratlích a čelistech.
Z celkové podoby stop bylo zřejmé, že útočníkem byl žralok, paleontolog však chtěl vědět více. Požádal proto o pomoc kolegu Waltera Landiniho, experta na fosilie žraloků. Pro něj nebylo těžké poznat, že útočník měl zuby s pilovitými hranami, čímž se okruh podezřelých zúžil.
Vědci poté experimentálně zkoušeli, jak vypadá kousnutí různých druhů pravěkých žraloků. Srovnáním stop dospěli k názoru, že útočníkem byl asi čtyřmetrový jedinec dnes už vyhynulého druhu Cosmopolitodus hastalis, jehož fosilie jsou v sedimentech z odpovídající doby a oblasti běžné.
ČTĚTE TAKÉ: Pravěký had zemřel dříve, než stihl pozřít dinosauří mládě
Nejhlubší kousance žralok zanechal na delfínových žebrech. Paleontologové se proto domnívají, že jeho útok mířil zespoda na břicho. Vytrhl kus masa, delfín začal krvácet a mrtvý nebo v agonii se přetočil na záda. Žralok pak kousl znovu, tentokrát do oblasti hřbetní ploutve.
Své závěry autoři publikovali v odborném časopise Palaeontology. Ověřit, zda se nemýlí, však už dnes samozřejmě není možné.
Foto: Giovanni Bianucci, The Palaeontological Association
