Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás počítá s tím, že po jednostranném podání žádosti o členství v OSN nastanou potíže: Izraelci zvažují sankce, USA by mohly vypovědět každoroční půlmiliardovou dotaci.
Abbás se nyní má sejít s generálním tajemníkem OSN Pan Ki-munem, jemuž hodlá po svém pátečním projevu ve Valném shromáždění předat žádost o uznání palestinské státnosti. Abbás by měl také jednat se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem.
V úterý do New Yorku odlétá také izraelský premiér Benjamin Netanjahu a na středu je naplánováno jeho setkání s americkým prezidentem Barackem Obamou. Před Valným shromážděním OSN vystoupí Netanjahu rovněž v pátek.
Diplomaté stále jednají, aby odvrátili diplomatický konflikt na půdě Rady bezpečnosti. USA tam chtějí proti palestinské žádosti použít práva veta. Palestinci si myslí, že to Washington v době arabských revolucí mezi Araby poškodí.
Abbás ale odmítá jakékoli další kompromisní návrhy. "Od pátku se zaměříme na žádost o přijetí do OSN a nebudeme jednat o jiných otázkách," řekl novinářům v letadle mířícím do USA.
Ve svém pátečním vystoupení v Ramalláhu řekl, že termín, kdy se rozhodl o uznání státu požádat, určil vlastně Obama. Před rokem totiž sám prohlásil na podporu izraelsko-palestinského dialogu, že by rád viděl palestinský stát v OSN v roce 2011.
Čachry s OSN vyjdou draho
Několik amerických poslanců chce Palestince potrestat za jejich jednostranný krok zkrácením americké pomoci, která činí ročně víc než 500 milionů dolarů (přes 9 miliard Kč).
"USA přehodnotí program pomoci palestinské samosprávě a další aspekty americko-palestinských vztahů," uvedlo 58 členů Sněmovny reprezentantů v dopise evropským politikům.
Vyzývají v něm Evropany, aby nehlasovali pro palestinský stát a aby se připojili k USA. Před omezením pomoci Palestincům ale varoval bývalý prezident Bill Clinton. "Všichni vědí, že americký Kongres je ze všech parlamentů světa nejvíc proizraelský. To není třeba dokazovat," sdělil.
Krajně pravicoví izraelští ministři hovoří o potrestání Abbásovy samosprávy ekonomicky nebo i vypovězením dosavadních dohod. Netanjahu jim dle deníku Haarec zatím odolává. Ani USA nechtějí, aby Izrael podnikal kroky, jež destabilizují palestinské vedení.
Řadí k nim vypovězení bezpečnostní spolupráce nebo pozastavení cel, vybíraných na izraelské mezinárodní hranici ve prospěch Palestinců.
Obama už minulý týden prohlásil, že Izrael vypovězením bezpečnostní spolupráce poškodí jedině sám sebe.
Proti sankcím jsou ve vládě ministr obrany Ehud Barak i ministr pro výzvědné služby Dan Meridor. Palestinci by podle nich mohli zareagovat násilnostmi.
Pro zavedení postihu je ale ministr zahraničí Avigdor Lieberman, který už v minulosti navrhoval přerušit vztahy se samosprávou za její postup v OSN. Izrael by mohl zastavit převody výběru cla, které činí 400 milionů šekelů měsíčně (asi dvě miliardy korun).
