Fatva
Alžírský imám označil protesty za neislámské

Duchovní vůdce alžírského salafistického hnutí nařídil muslimům, aby přestali vyzývat k politické změně. Demokracie podle něho odporuje islámu.

"Dokud stojí v čele státu muslim, musíte se mu podrobit a poslouchat, co říká. Ti, kdo jsou proti němu, se ho snaží nahradit někým jiným, a to zákon nepřipouští. Při protestech se navíc sdružují muži se ženami, a to naše náboženství rovněž nedovoluje," napsal šajch Abdalmálik Ramdání v obsáhlé fatvě o nepokojích.

Podobně jako v Tunisku či Egyptě se i opozice v Alžírsku snažila organizovat protesty na podporu demokracie a změn ve vedení státu. Vláda na to rychle zareagovala zavedením dotací základních potravin, zrušením výjimečného stavu, který trval devatenáct let, a uvolněním přístupu opozice k tisku.

Ramdání žije v Saúdské Arábii a ve fatvě také tvrdí, že věřící muslim, který nesouhlasí s tím, kdo mu vládne, se může jedině "modlit a být trpělivý". "Nepokoje jsou produktem demokratických systémů, které jsou proti islámu," napsal. V podobném duchu se nedávno vyjádřili k nepokojům také duchovní v Saúdské Arábii.

Salafistické hnutí, ke kterému se v Alžírsku hlásí menšina věřících, požaduje návrat ke kořenům islámu, obnovu islámské morálky i zákonodárství. Salafisté se inspirují puritánským vahhábismem vyznávaným v Saúdské Arábii. Neusilují o politický vliv kromě jiného také proto, že jim to víra zakazuje. V Alžírsku ale ovlivňují způsoby podnikání, oblékání i jednání se státními institucemi. Hlídkují například na tržištích a dohlížejí na to, zda se neprodává islámem zakázaný alkohol.

Prezidenta Abdala Azíze Butefliku považují za spojence a pomohli mu přesvědčit někdejší fundamentalistický odboj, aby složil zbraně. V Alžírsku sedm let bojovali fundamentalisté za islámský stát. Konflikt, který skončil roku 1999, si vyžádal na sto tisíc životů.