Na sobotním summitu v ugandské metropoli Kampale, který organizovala ugandská vláda spolu s OSN, mezinárodní dárci přislíbili 352 milionů dolarů (8,3 miliardy Kč) na pomoc uprchlíkům v Ugandě. Uganda se potýká s nejrychleji rostoucí uprchlickou krizí na světě.Tato země s více než 40 miliony obyvatel poskytuje útočiště 1,27 milionu uprchlíků a žadatelů o azyl. Podle odhadů 950 tisíc z nich uprchlo před násilím v Jižním Súdánu.
Peníze dárců pokryjí potřebné náklady na 12 měsíců. Na dlouhodobou pomoc běžencům by podle odhadů ale byly zapotřebí dvě miliardy dolarů (46,9 miliardy Kč).
Většina jihosúdánských uprchlíků v Ugandě žije v pěti uprchlických táborech na severozápadě země. Největší tábor, který se jmenuje Bidi Bidi, poskytuje střechu nad hlavou 270 tisíc uprchlíků.
Jižní Súdán je zmítán etnickým násilím takřka od svého založení v roce 2011. Země se ocitla v občanské válce v roce 2013, když se prezident Salva Kiir, pocházející z etnické skupiny Dinka, rozešel s viceprezidentem Riekou Macharem, který patří k etnické skupině Nuerů. V srpnu 2015 dosáhli znepřátelení politici dohody o příměří, boje v zemi ale pokračují.
Konflikt spojený s etnických násilím vyvolal nejhorší uprchlickou krizi v Africe od genocidy ve Rwandě v roce 1994. Loni v prosinci OSN varovala, že etnické násilí v Jižním Súdánu může vyústit v genocidu. V důsledku nepokojů přišly o život desítky tisíc lidí. Konflikt rovněž způsobil jednu z největších uprchlických krizí na světě a vyhnal ze země více než 1,6 milionu obyvatel.
Mezinárodní společenství označilo ugandský přístup k uprchlické krizi za jeden z nejprogresivnějších v Africe. Země například nově příchozím uprchlíkům přidělovala malý kus půdy k obdělávání. V únoru však ugandské úřady oznámily, že se situace v budoucnu nejspíš bude muset řešit jinak. V současné chvíli musel Světový program pro výživu (WFP) kvůli nedostatečným zásobám v důsledku rostoucího počtu uprchlíků snížit jejich příděly jídla.
