Za Násira se Egypt paktoval se Sověty, zatímco Sadat a Mubarak udělali ze země věrného partnera Spojených států a Evropy. Nyní pozdravuje Káhira jako své nové spojence arabské monarchy. Pro USA a evropské státy je mocenská změna na Nilu provázená krvavými nepokoji hluboce frustrující zážitek. Nikoliv ale proto, jak soudí mnozí Egypťané, že se jim líbil styl vládnutí Muslimského bratrstva.
Je to spíš tím, že Západ vidí, jak jsou ignorovány jeho námitky proti tvrdému kurzu nové vlády v Káhiře, navzdory dosud hojným zbrojním dodávkám a finanční pomoci.
A jak píše agentura DPA, nemá to spojitost jen s vlnou nacionalismu, která právě zaplavila nejlidnatější arabskou zemi, nýbrž i s příslibem petrodolarových monarchií, že zaskočí za západní dárcovské země, kdyby se ty rozhodly stáhnout.
"Ti, kdo oznámili, že omezí pomoc Egyptu, nebo se takovými hrozbami ohánějí, by měli vědět, že arabské a islámské státy jsou bohaté a nebudou se zdráhat Egyptu pomoci," řekl sebevědomě saúdskoarabský ministr zahraničí princ Fajsal ibn Abdal Azíz Saúd.
Ne náhodou byl saúdskoarabský král Abdalláh prvním šéfem státu, který po svržení prezidenta Muhammada Mursího gratuloval prozatímnímu prezidentovi Adlímu Mansúrovi k jeho jmenování armádou.
Muslimské bratrstvo, za které byl Mursí v roce 2012 zvolen do nejvyšší státní funkce, je totiž z pohledu arabských monarchů hrozbou pro jejich vlastní nárok na vládnutí.
Na první pohled to může působit paradoxně. Vždyť životní styl, který islámsko-konzervativní monarchové z Perského zálivu předepisují svým občanům, dalekosáhle odpovídá ideálním představám muslimských bratří.
Jádrem problému je však skutečnost, že Muslimské bratrstvo propaguje protikladný model vůči dědičné monarchii, který ještě navíc prezentuje jako bohulibý.
To zní přitažlivě uším mnoha mladých Arabů v Zálivu. Také minulý týden, když po policejním zásahu v Káhiře bylo v celé zemi zabito na 600 lidí, saúdskoarabská vládnoucí rodina podpořila egyptského armádního šéfa Abdal Fataha Sisiho.
Král Abdalláh označil aktuální dění u Nilu za "boj proti terorismu, proti odchýlení od správné cesty a proti rozpadu". Muslimským bratřím pak doporučil, aby "litovali svých chyb".
K Abdalláhovým slovům se připojili další arabští monarchové.
Také Kuvajt a Spojené arabské emiráty už přislíbily finanční podporu egyptské prozatímní vládě, která kvůli nepokojům zaznamenává velké ztráty.
Jediná monarchie, která sleduje odlišný kurz, je emirát Katar. Pro ten totiž představuje mocenská změna v Káhiře újmu, protože vládci tohoto státečku v Perském zálivu zaměřili svou zahraniční politiku po změnách v rámci arabského jara roku 2011 především na podporu tehdy posíleného Muslimského bratrstva.
Mladý katarský emír se sice od Mursího svržení začátkem července držel ve vyjádřeních zpátky a do Egypta pokračovaly i dodávky katarského zkapalněného plynu dojednané ještě s islamistickou vládou, ale po násilném vyklizení obou protestních táborů Mursího stoupenců v Káhiře ministerstvo zahraničí v Dauhá prohlásilo:
"Katarský stát co nejostřeji odsuzuje způsob, jakým se zacházelo s pokojnými demonstranty na náměstích Rábaa al-Adavíja a Nahda v Káhiře."
