Od doby, co byl zrušen absolutní zákaz stávek, vzrostl v Egyptě dramaticky počet prostávkovaných dní. Důvody jsou hlavně ekonomické, svou roli ale hraje i touha po větší politické svobodě.
"Egypťané stále častěji stávkují," stěžuje trpce si manažer Rim Kurani v rozhovoru s listem Neue Zürcher Zeirung.
Ve státní textilní firmě, kde pracuje, způsobila uprostřed dubna stávka problémy s dodávkami. V roce 2000 zrušila egyptská vláda absolutní zákaz stávek, ale pravidla jsou stále přísná.
ČTĚTE TAKÉ: Hizballáh plánoval útoky na turisty v Egyptě
Každé přerušení práce z důvodu stávky musí být nahlášeno deset dní předem a účastníci protestu nedostanou za prostávkované dny žádnou mzdu. Přesto především v posledních dvou letech počet stávek stoupá. Vládu to nijak neznepokojuje, premiér Ahmed Nazíf naopak prohlašuje, že stávky poukazují na rozkvět demokracie v zemi.
Od začátku leto3n9ho roku do konce března napočítala nevládní lidskoprávní organizace Land Center for Human Rights v Egyptě dvacet stávek. Poloviny z nich se účastnilo pět set až tři tisíce zaměstnanců. Čtvrtina se týkala menších podniků a zbytek stávek se nekonal v továrnách, ale v úřadech či školách.
Kvůli policii i přívěsům
Ke stávkám dělníků dochází především ve městě Mahalla v deltě Nilu. Zde se vyrábějí především látky ve státních podnicích a tamní dělníci se od roku 2003 snaží pomocí stávek dosáhnout zvýšení mezd.
Stávky se ale týkají i sektorů, ve kterých bylo něco takového dříve nemyslitelné. Za vyšší mzdy stávkují i železničáři a úředníci ministerstva školství.
Ale jsou zde i jiné důvody. V únoru stávkovalo podle opozičního listu Misr al-Yom asi sedm set řidičů nákladních aut proti novému zákonu, který má od příštího roku zakázat jízdu s přívěsem.
Podle ministerstva dopravy způsobují přívěsy dopravní nehody. Dále přerušilo práci na třista řidičů minibusů.
Jejich akce byla zaměřená proti policejní šikaně. Strážci zákona s provozovateli důležité místní privátní dopravy prý zacházejí nespravedlivě a někdy velice drsně.
Na konci února zavřelo na jeden den osmdesát procent lékáren. Lékárníci protestovali proti zpětně platnému zvýšení daní. Od poloviny dubna stávkuje také asi sedmdesát tisíc egyptských lékařů, kteří chtějí vyšší mzdy. Ve státních nemocnicích si totiž vydělají jen v přepočtu asi osmnáct set korun. Úplně nejvyšší mzdy doktorů se pohybují kolem jedenácti tisíc. Lékaři tvrdí, že přidáno nedostali už dvacet let.
Minimální mzda v Egyptě činí 250 egyptských liber, to je necelých devět set korun měsíčně. To na obstarání nejnutnějších nákupů a vzdělání pro děti sotva stačí.
V Egyptě stojí kilogram vařených fazolí, jedna z nejrozšířenějších základních potravin, zhruba patnáct korun, kilo masa ale vyjde téměř na dvě stovky. Pracovat proto často musejí i matky a děti.
Pracující rodiny bydlí většinou v domečcích postavených v padesátých a šedesátých letech prezidentem Násirem.
Inflace bez růstu mezd
Nedávný prudký nárůst stávek má i další důvody. Během minulého roku prudce vzrostly ceny, inflace přesahovala osmnáct procent. Mnoho Egypťanů očekávalo, že minimální mzda bude zvýšena alespoň na dvanáct set liber (asi čtyři tisíce dvě stě korun). Egyptská vláda se ale domnívá, že kvůli finanční krizi si zvyšování mezd nemůže dovolit. Mezi čtyřmi nejdůležitějšími zdroji příjmu je turistika, clo ze Suezského kanálu, peníze od Egypťanů pracujících v zahraničí a export zemního plynu. Světová recese všechny tyto příjmy snížila.
Také daňové politika Káhiry ke spokojenosti dělníků zrovna nepřispívá. Ve snaze získat více příznivců snížila totiž vláda daně bohatým. Zvýhodněni jsou také podnikatelé a investoři. Nejvyšší daňová sazba je dvacet procent, spadají sem všichni, kdo vydělávají 142 tisíc korun za rok a více.
Ti skutečně bohatí tedy zaplatí stejné procento příjmu na daních, jako střední třída.
Stávkující také požadují svá základní lidská práva. Egypt, kde platí od roku 1981 stanné právo, na tom v tomto směru není zrovna nejlépe - o právu na nezávislé odbory ani nemluvě. Dosud jsou prakticky bez výjimky všechny kontrolované státem. Stávky často vedou k perzekuci jejich organizátorů.
Čím dál víc zaměstnanců ale nezávislé odbory požaduje. Před nedávnem stávkovalo za vytvoření nestátních svazů asi třicet tisíc výběrčích pozemkových daní. Zřejmě díky jejich nepostradatelnosti se jim podařilo své požadavky u vlády prosadit, dodává švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung.
Foto: ČTK/AP, profimedia.cz
