Horor u Nilu. Krvavě skončil v Egyptě vládní zásah proti stoupencům svrženého prezidenta Muhammada Mursího. Z Káhiry i dalších míst jsou hlášeny stovky obětí, z toho desítky v řadách policistů. Dalších více než tisíc lidí bylo zraněno. Egyptský viceprezident Muhammad Baradej po středečních událostech odstoupil.
Baradej, který je v zahraničí znám především jako bývalý šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), v rezignačním dopise dočasnému prezidentovi Adlímu Mansúrovi napsal, že je obtížné dále odpovídat za rozhodnutí, s nimiž osobně nesouhlasí. Podle něj existovala jiná a poklidnější alternativa pro řešení krize.
Zákaz vycházení
Egyptská policie vyklidila ve středu večer i druhý tábor příznivců svrženého prezidenta Muhammada Mursího v Káhiře. Zatkla osoby, které byly ozbrojené, ostatní nechala odejít krátce před sedmou hodinou místního času, kdy začal platit nově vyhlášený zákaz vycházení.
Prozatímní egyptský premiér Bibláví večer v televizním prohlášení řekl, že policie postupovala s "maximální zdrženlivostí". Rozhodnutí vyklidit tábory odpůrců vlády prý nebylo jednoduché. Prozatímní vláda podle něj usilovala o usmíření, ale čelila zastrašování a porušování zákonů. "Bez bezpečnosti není politické stability," konstatoval Bibláví, jenž také slíbil, že jeho vláda usiluje o uspořádání voleb.
Ráno policisté rozprášili účastníky protestu na náměstí Nahda. Snažili se ukončit také shromáždění u mešity Rábaa al-Adavíja, avšak tam zásah trval až do večera. Mursího příznivci na obou místech tábořili od 3. července, kdy byl Mursí svržen. Cílem protestů bylo vynutit si Mursího návrat do funkce.
Na obou místech se strhly divoké bitvy a také se střílelo. Policie sice použila hlavně slzný plyn, ale došlo i na ostrou munici. Protesty se během dne rozšířily i do jiných míst v Egyptě. Ministerstvo zdravotnictví průběžně aktualizuje bilanci obětí.
Mimo Káhiru jsou největší střety hlášeny z Fajjúmu či z Ismáílíje na severu země. Mrtví jsou hlášeni i ze Suezu.
Vláda ve středu vyhlásila výjimečný stav, který bude platit měsíc. V několika provinciích pak platí také zákaz nočního vycházení.
Svět je znepokojen
Bílý dům vyzval egyptské vedení, aby respektovalo základní lidská práva. Kritizoval jak násilí, tak i vyhlášení výjimečného stavu. Násilnosti podle USA Egyptu zkomplikují řešení politické krize, která nastala po svržení Mursího. Mluvčí Bílého domu Josh Earnest prohlásil, že násilnosti jsou v rozporu s tím, co slibovala dočasná vláda dosazená armádou po Mursího svržení.
Americký ministr zahraničí John Kerry prohlásil, že krveprolití v Egyptě je "politováníhodné" a je "vážnou ranou" pro úsilí o usmíření. Vyzval k co nerychlejšímu ukončení výjimečného stavu, k jednání o politickém řešení situace a k uspořádání voleb.
"Zprávy o mrtvých a zraněných jsou krajně znepokojivé. Násilí nepovede k řešení, vyzýváme egyptské úřady, aby postupovaly co nejzdrženlivěji," reagoval mluvčí šéfky diplomacie EU Michael Mann.
Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle vyzval všechny politické složky v Egyptě, aby se vyvarovaly stupňování násilí. "Vyzýváme je, aby okamžitě zahájily dialog a vyjednávání a aby zabránily stupňování násilí," řekl ministr v Berlíně. Odpoledne kvůli situaci v Egyptě zasedal krizový štáb německého ministerstva zahraničí.
"Francie se vší rozhodností odsuzuje krvavé násilnosti v Egyptě a požaduje okamžité zastavení represí," prohlásil francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius. Šéf francouzské diplomacie rovněž vyzval OSN a své hlavní partnery k zaujetí mezinárodního stanoviska v tomto smyslu.
Egyptskou policii za útok proti členům bratrstva ostře kritizovaly i muslimské země, a to bez ohledu na to, zda v nich vládnou sunnitské nebo šíitské vlády.
Katar, podobně turecký prezident Abdullah Gül policejní zásah označil za nepřijatelný. "To, co se děje v Egyptě, ozbrojené intervence proti manifestujícím civilistům, nelze v žádném případě přijmout," řekl Gül v Ankaře a také vyzval všechny ke klidu. Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan hovořil o "závažném zločinu", jehož se podle něj dopustila policie. Situaci by prý měla řešit Rada bezpečnosti OSN a Liga arabských států.
Dokonce i Teherán, jenž s Egyptem od roku 1979 neudržuje oficiální styky, poukázal na možné "vážné a nebezpečné důsledky" zásahu bezpečnostních sil, odsoudil krveprolití a vyzval všechny k umírněnosti a okamžitému zastavení násilí.
Použití síly proti demonstrantům se nelíbí ani Londýnu. "Odsuzuji použití síly k rozehnání manifestací a vyzývám bezpečnostní složky ke zdrženlivosti," prohlásil šéf britské diplomacie William Hague.
