Suezský průplav šetří lodím plavbu kolem Afriky, která je dlouhá přibližně čtyři tisíce kilometrů. Pro kontejnerové obry to ale s mírnou nadsázkou znamená proplouvat uchem jehly. Supertankery tak dále objíždějí černý kontinent. To se však už zanedlouho změní. Egypt začíná budovat druhý průplav, který povede zčásti souběžně s tím dosavadním.
Jde o mamutí projekt, který má ohromný ekonomický význam, dá mnoha lidem práci a do státní kasy se díky němu posypou další miliardy eur. Vojáci v čele země si můžou mnout ruce.
Plánuje se kratší průplav o délce 72 kilometrů, který má ulehčit dosavadnímu hlavnímu průplavu zdéli 163 kilometrů. Podle údajů správy průplavu (SCA; Suez Canal Authority) v Ismáílíji bude na trase dlouhé 37 kilometrů dosavadní stavba rozšířena a dalších 35 kilometrů bude úplně nových.
Podle dosavadních odhadů by projekt měl stát v přepočtu zhruba 82 miliard korun.
Oficiálního představení projektu se tento týden zúčastnil i egyptský prezident, bývalý armádní velitel a maršál Abdal Fattáh Sísí. S plány výstavby další části Suezského průplavu seznámila už loni své krajany tehdejší hlava státu Muhammad Mursí. Začátkem července 2013 ho však svrhl vojenský převrat. Armáda jej poté umístila na neznámé místo.
Idea průplavu v pojetí minulého vládce se ale setkala s kritikou hlavně proto, že stavbu měl vést a zaplatit Katar, mimo jiné financiér terorismu. Sísí, který si ke katarským vládcům drží odstup, nyní zdůraznil, že průplav bude financovat výhradně Egypt.
"Egypťané jsou velmi citliví, pokud jde o zahraniční účast," citují prezidenta domácí média. Na projektu se bude podílet 17 egyptských firem, které budou podle pokynu Sísího pod dozorem egyptské armády.
Stavba se má realizovat do tří let. Sísí by si prý přál, aby ji dokončili za rok, ale to je podle expertů neuskutečnitelné.
S novým Suezem jsou spojeny i další rozvojové programy včetně výstavby tunelů, infrastruktury a turistických zón. O tyto projekty mají zájem také zahraniční investoři. Správa průplavu doufá, že stavební práce zaměstnají až jeden milion lidí.
Trhy už na megaprojekt spekulují. Egyptský akciový index EGX se začátkem týdne vyšplhal na 8918 bodů, což je nejvýše za šest uplynulých let. Egyptská obchodní komora je přesvědčena, že pokud se projekt stane skutečností, porostou spolu s ním mnohé sektory hospodářství. Komora vychází z toho, že Suezský průplav bude po rozšíření přinášet do egyptské státní pokladny 13 miliard dolarů (zhruba 260 miliard Kč) ročně. Nyní je to "pouze" pět miliard dolarů (zhruba 100 miliard Kč).
Suez je vedle turistiky největším přínoscem deviz do rozpočtu Egypta. Průplav byl otevřen před 145 lety, v roce 1956 ho vládci v Káhiře zestátnili.
Od ledna 2010 mohou průplavem proplouvat lodě s výtlakem až 240 tisíc tun, s ponorem do 20,1 metru, široké až 50 metrů a s výškou do 68 metrů. Délka lodi není omezená. Suez je zatím příliš malý pro supertankery.
Vodní dílo nemá žádná zdymadla, protože zde není rozdíl mezi hladinami moří, jako je tomu u Panamského průplavu. Kanál je rozdělen na dvě části (severní a jižní) Velkým Hořkým jezerem. Proplouvají jím všechny druhy lodí včetně vojenských. Mohou ho využívat plavidla všech národů, vždy a za stejných podmínek. Jistá omezení platí pro válečné lodě válčících zemí. Nesmějí třeba v průplavu zastavovat a nakládat zásoby. Musejí se předem ohlásit několika egyptským úřadům počínaje ministerstvem zahraničí.
Suezem, který tvoří hranici mezi Afrikou a Asií, ročně propluje až 20 tisíc lodí. V průměru každá na poplatcích vydá v přepočtu zhruba 5,96 milionu korun.
