Francouzský prezident François Hollande v Alžíru uznal, že Alžířané francouzskou kolonizací trpěli, ale neomluvil se, jak dosud Alžírsko vždy požadovalo. Již při středečním zahájení dvoudenní návštěvy této africké země zdůraznil, že je nutné o vztazích mezi Alžírskem a Francií hovořit pravdu, ale že se nehodlá nějak "kát".
"Po 132 let byl Alžírsku vnucován hluboce nespravedlivý a krutý systém. Přiznávám, že kolonizace přinesla alžírskému lidu utrpení," řekl Hollande v projevu v alžírském parlamentu. Připustil také, že Francie spáchala v Alžírsku několik masakrů. V této souvislosti pak vyjádřil naději, že tato přiznání umožní zlepšit zásadním způsobem vztahy obou zemí. Alžírští zákonodárci uvítali jeho slova několikrát potleskem.
V březnu 1962 byla v západofrancouzském městečku Evianu podepsána mírová smlouva, která ukončila krvavou válku v Alžírsku. Díky ní získala tato severoafrická země po téměř osmi letech bojů vytouženou nezávislost. Alžírsko bylo Francií kolonizováno od roku 1830. Paříž dlouho nepřipouštěla ani termín "alžírská válka", hovořila o potlačování vzpoury.
První návštěvu francouzského prezidenta v Alžírsku po roce 1962 uskutečnil až v roce 2003 Jacques Chirac. Podepsal tehdy s alžírským prezidentem deklaraci, která měla podpořit politické, hospodářské, společenské a kulturní vztahy a vést k podpisu "smlouvy o přátelství". To se ale nepodařilo. Smlouvu se nepodařilo uzavřít ani Chirakovu nástupci Nicolasi Sarkozymu, který na toto úsilí navázal při návštěvě Alžírska v roce 2007.
Politické vztahy tak zůstaly zatíženy koloniální minulostí, což by podle obou stran měla prolomit nynější návštěva Hollanda, kterého provází delegace zahrnující kolem 200 lidí včetně devíti ministrů. Hollande podepsal s Buteflikou rámcovou smlouvu nazvanou Alžírská deklarace o přátelství a spolupráci mezi Francií a Alžírskem. Prezidenti se také dohodli na vypracování plánu konkrétní spolupráce v různých oblastech na příštích pět let.
Padesát let po získání nezávislosti na Francii si podle průzkumů naprostá většina Alžířanů přeje normalizaci vztahů obou zemí. Na 57 procent jich podle ankety alžírského frankofonního listu Liberté dokonce chce "ukázkové vztahy" s Francií.
Desítka alžírských politických stran, včetně čtyř islámských, však nyní opět odsoudila francouzské úřady za to, že se odmítají omluvit za své zločiny v Alžírsku a hovořit o odškodnění. Buteflika ještě za Sarkozyho také podmiňoval užší vztahy s Paříží její omluvou, ale nyní od toho prý upustil.
Ve Francii si podle ankety 35 procent obyvatel myslí, že Hollande se nemá omlouvat Alžírsku, jen 13 procent je rozhodně pro a 26 procent by bylo pro, kdyby se Alžírsko omluvilo za násilí svých lidí vůči francouzským civilistům žijícím za kolonialismu v Alžírsku a vůči Alžířanům, kteří tehdy spolupracovali s Francouzi a po ukončení kolonizace byli označeni za zrádce alžírského národa a zabíjeni.
