Alarm
Humanitáři varují před hladem v 56 zemích světa

Jen krátce poté, co Červený kříž varoval, že se na starý kontinent vrací hlad a dostatek jídla si nemůže dopřát 43 milionů lidí v Evropě, vydal o hladu a podvýživě alarmující studii také  Mezinárodním institutem pro výzkum politiky výživy (IFPRI), podle kterého jsou ve světě nejohroženějšími státy subsaharské Afriky a jižní Asie.

Nejvíce kručí v břiše ve třech zemích černého kontinetu - v Burundě, Eritreji a na Komorech. Nejhorší situace s podvýživou je ve středoafrickém státě Burundi, kde jí trpí 73 procent obyvatel.

V dalších 53 zemích je situace s výživou vážná či velmi vážná. 

Podle ústavu IFPRI jsou nejohroženějšími státy subsaharské Afriky a jižní Asie.

Takzvaný Globální index hladu (GHI) počítal institut ve 120 zemích světa. Potěšitelnou zprávou ovšem je, že počet lidí trpících nedostatkem jídla se postupně snižuje. Přesto je faktem, že zhruba každý osmý pozemšťan nemá dostatek potravy.

Konkrétně to znamená, že dost jídla nemá roku 2013 zhruba 828 milionů lidí. Celkový počet hladovějících lidí ve světě podle zprávy od roku 1990 klesl o 36 procent.

Z neafrických zemí je na tom nejhůře Haiti s 45 procenty podvyživených lidí, v Evropě pak Moldávie s 23 procenty. Podle zprávy však některé potenciálně rizikové země nejsou zahrnuty, neboť se v nich nepodařilo shromáždit spolehlivá data.

Jde zejména o Kongo - které se na dně této statistiky ocitalo pravidelně v minulých letech - Somálsko či Afghánistán.

Takzvaný Globální index hladu (GHI) počítal institut ve 120 zemích světa.
Index GHI se opírá o tři kritéria: poměr obyvatel, kteří nemají dostatečný příjem potravin, počtu podvyživených dětí a podle úmrtnosti dětí do pěti let věku. Příslušné země se hodnotí body od nuly do stovky. Nula je nejlepší. Tato známka  značí, že v oblasti neexistuje hlad.  

GHI se začal poprvé měřit roku 1990.

Alarmující či extrémně alarmující situace je podle tohoto indexu v 19 zemích, vážná v dalších 37 státech

Pozitivní vývoj za období od roku 1990 zaznamenaly podle zprávy desítky zemí. Z alarmujících hodnot se podařilo dostat například Etiopii, Angolu, Vietnam či Thajsko. Situace se výrazně zlepšila i v Číně či na Kubě. Zhoršuje se pouze v několika zemích, jako je Svazijsko, Burundi či Paraguay.

Třebaže jižní Asie učinila v boji s hladem největší pokroky, je hlad v tomto regionu největší. V Africe je zvláště kritická situace v oblasti Sahelu.

Organizace OSN pro výživu a zemědělství definuje hlad jako příjem méně než 1800 kilokalorií denně. Tento údaj je považován za minimum pro zdravý a aktivní život.

Zpráva upozorňuje na to, že na nedostatek potravin a hladovění mají velký vliv "šokové" situace jako extrémní výkyvy počasí, makroekonomické krize či válečné konflikty. IFPRI se proto zaměřil na téma zvyšování odolnosti jednotlivých komunit právě vůči těmto výkyvům.

Institut doporučil státům zásadní transformaci ekonomických, sociálních a ekologických struktur, která by umožnila lépe reagovat na tyto šoky.