Nigérie, která je s 206 miliony obyvatel nejlidnatější zemí Afriky, získala nezávislost v rámci britského Společenství před 60 lety, 1. října 1960. Tento rok také bývá označován rokem Afriky, nezávislost v něm totiž vyhlásilo celkem 17 zemí černého kontinentu. V historii Nigérie vládly více než 30 let vojenské diktatury, země zažila pět vojenských převratů, těžké hospodářské krize i náboženské a etnické nepokoje. V posledních letech pak zemi sužují útoky islamistické skupiny Boko Haram.
V 17. a 18. století byla země na pobřeží Guinejského zálivu nejvýznamnějším centrem obchodu s otroky v západní Africe, dnes platí za největšího afrického exportéra ropy. Britové začali na její území pronikat v polovině 16. století. První britskou kolonii ustavili v roce 1861 v Lagosu. Na cestu k samostatnosti se Nigérie vydala po druhé světové válce, kdy přijala novou ústavu a federální systém vlády.
První hlavou státu se po vyhlášení nezávislosti v rámci britského Společenství stal Nnamdi Azikiwe. V roce 1963 byl zvolen prvním prezidentem Nigerijské federativní republiky. Krátce po vyhlášení nezávislosti však začaly Nigérií zmítat etnické spory mezi muslimským kmenem Hausů a křesťanským kmenem Ibů, které vyústily v koloběh násilí, vojenských převratů a ve válku v Biafře, ve které koncem 60. let zahynulo až několik milionů lidí.
