Jižní Afrika povolila poprvé od roku 1994 opět odstřel slonů. Důvodem je jejich silné přemnožení. S úřady jsou tentokrát zajedno i někteří ochránci životního prostřední.
Slony zatím mohli střílet především bohatí turisté v rámci přesně stanovených kvót. Nové opatření platné od 1. května se týká regulace stavů ve stádech.
Afričtí sloni dorůstají výšky až 3,3 metru a mohou vážit šest tisíc kilogramů a více (nejtěžší známý exemplář měl 12 tun). Obyvatelé Západu je většinou znají jen z dokumentárních filmů nebo zoologických zahrad, a tlustokožci v nich proto vzbuzují sympatie až něhu. Jakékoli zvěsti o jejich odstřelu můžou vyvolat velmi ostré reakce. Jihoafrická vláda se jim novým opatřením dobrovolně vydává všanc.
Odstřel až jako poslední řešení
Dva roky před mistrovstvím světa ve fotbale nemá Jihoafrická republika o negativní image rozhodně zájem. K nepopulárnímu kroku ale existují pádné důvody.
Sloní populace se díky zákazu lovu za posledních 14 let rozrostla z osmi tisíc na osmnáct tisíc exemplářů a začala ohrožovat životní prostředí.
Průměrný jedinec za den spase až 200 kilo rostlin a kůry. Při tomto apetitu začíná v oblastech jejich výskytu rychle docházet potrava i voda.
Vláda přesto chce, aby odstřel zůstal až posledním prostředkem, pokud se nepodaří přemnožená zvířata přesídlit do jiných oblastí nebo jim účinně podávat antikoncepci.
Postup Jižní Afriky přijali se značným pochopením například i zástupci Světového fondu na ochranu přírody (WWF). Podle nich je třeba zabránit tomu, aby zvířata strádala hladem a žizní.
Poněkud paradoxní úspěch tak slaví odhodlání, s nímž se Pretoria v posledních letech do ochrany slonů pustila.
Podobný problém řeší i sousední Botswana, kde rovněž žije silná sloní populace. Její počet narůstá každoročně o pět procent a s ním i škody na vegetaci, hlavně na stromech, jejichž kůru zvířata ožírají. Místní politici ale zatím Jižní Afriku následovat nechtějí.
Lovci trofejí jásají
Navzdory všeobecnému zákazu zabíjení slonů v Africe umožňují některé státy omezený odstřel lovcům trofejí. Zájemci z Evropy, Asie i USA jsou ochotni za lov na slona zaplatit velmi vysoké částky. Ze získaných peněz mají místní vlády financovat stavbu škol, silnic či kopání studní.
Záměr je, aby se místní obyvatelstvo snažilo stav chobotnatců udržovat, když jim zaručí slušné příjmy.
Počty povoleného odstřelu byly pro letošní rok stanoveny v Botswaně na 300, v Jižní Africe na 100 a v Namibii na 90 kusů.
V jiných částech kontinentu ale sloní stavy rozhodně optimismus nevzbuzují. V západní Africe tito savci již téměř vymizeli. Porosty, v nichž zvířata žila, byly často vypáleny. Ve střední Africe zase tlustokožci padli za oběť tamním občanským válkám. Jejich maso posloužilo hladovějícím a zisky ze slonoviny financovaly další zbraně.
Děje se tak přesto, že oficiálně je obchod se slonovinou od roku 1989 mezinárodně zakázán. Na washingtonské konferenci o ochraně ohrožených druhů se na tom usneslo 171 států. Před dvaceti lety dosahoval počet ilegálně zabitých exemplářů až 100 tisíc ročně, v současnosti odhady mluví o 20 tisíci kusech.
Botswana, Jižní Afrika, Namibie a Zimbabwe si ale vyjednaly, že se svolením konference mohou jednorázově vyvážet slonovinu, kterou shromáždily do konce roku 2007. Pochází z pošlých zvířat. Počty slonů se v těchto zemích zvýšily tak razantně, že domácí sklady se sloními kly přetékají. Japonsko a Čína mají o tuto komoditu velký zájem, šperky, pečetidla a další výrobky z ní jsou v Asii velmi populární.
Foto: AP a Profimedia
