Více než 140 lidí přišlo o život a 60 tisíc dalších bylo vyhnáno ze svých domovů při krvavých sporech o půdu, které již půl roku sužují západ Keni. Podle sobotního vyjádření parlamentní skupiny, která oblast navštívila, přispívají k pokračování násilí politické zájmy a policejní brutalita.
Střety v oblasti kolem hory Elgon poblíž hranice s Ugandou vzplály poté, co původní obyvatelé vysídlení ze svých pozemků na základě kontroverzního vládního plánu na rozdělení půdy napadli občany, kterým byla půda přidělena. Potyčky si vynutily mimo jiné uzavření 20 škol.
Parlamentní skupina, která situaci na místě prověřovala, uvedla, že k pokračování násilí přispívá významným způsobem i lhostejnost vlády a osobní zájmy místních politiků.
"Místní politici neustále využívají konfliktu k prosazování svých zájmů a k tomu, aby si vybudovali pozice před chystanými volbami," tvrdí ve své zprávě skupina keňských poslanců.
Dostupné zbraně
Od vyhlášení nezávislosti Keni v roce 1963 keňští politici často zabírali půdu a přerozdělovali ji mezi členy svých kmenů či mezi své stoupence. Vzhledem k regionálním konfliktům navíc v Keni nikdy nebylo těžké sehnat zbraně, které si znepřátelené strany berou v podobných sporech pravidelně na pomoc.
Parlamentní skupina v oblasti u ugandské hranice rovněž obvinila policii z brutality, vypalování domů a vynucování doznání podezřelých bitím. "Byly hlášeny případy znásilnění a mučení příslušníky bezpečnostních sil," prohlásili členové inspekční skupiny. Stovky uprchlíků prý již překročily hranice do Ugandy.
Krvavé boje o půdu jsou v této východoafrické zemi běžné. Tyto jsou však nejhorší za posledních deset let a občané se obávají, že by se mohly před volbami plánovanými na prosinec dále vystupňovat.
Foto: ČTK/AP
