První kolo dlouho odkládaných prezidentských voleb začalo na Madagaskaru a zúčastnit se ho může zhruba 7,8 milionu voličů. Volby mají zemi vyvést z vážné politické, společenské a ekonomické krize, do níž se dostala po nepokojích a státním převratu, při němž v roce 2009 Andry Rajoelina svrhnul prezidenta Marka Ravalomananu.
Ani Ravalomanana ani Rajoelina ve volbách kandidovat nemohou. Mají ale mezi celkem 33 kandidáty své chráněnce, kteří by jim v případě vítězství mohli zajistit vysoké státní posty.
Asi 20 tisíc hlasovacích místností se na ostrově otevřelo v 5 hodin SELČ a uzavřely se v 16 hodin SELČ; tato mohla být prodloužena, pokud by ještě čekali před místnostmi voliči. První výsledky se očekávají během noci na sobotu.
Před volbami se nekonaly žádné průzkumy veřejného mínění, a tak je těžké odhadnout, ke komu se obyvatelé Madagaskaru přikloní.
Pokud nikdo nevyhraje, bude se konat 20. prosince druhé kolo společně s parlamentními volbami.
Madagaskar potřebuje obnovit demokratickou vládu, aby dostal dárcovské fondy a investice. Země ležící v Indickém oceánu u pobřeží jihovýchodní Afriky patří mezi nejchudší země na světě. Bída na ostrově se neustále zhoršuje a nyní žije 92 procent obyvatel za méně než dva dolary na den. To je podle šéfa Světové banky na Madagaskaru Haleha Bridiho nejhorší výsledek u země, která není ve válce.
Zahraniční dárci, kteří poskytovali 40 procent financí do vládního rozpočtu, pomoc zastavili, když Rajoelina s pomocí armády převzal moc během násilných protestů proti Ravalomananaovi. Za poslední čtyři roky Madagaskar zažil nejen propad zahraniční pomoci, ale i pokles investic, rozmach korupce, nedostatek jídla a zhoršující se sociální podmínky.
V zemi na volby dohlíží zhruba 800 zahraničních a 5000 domácích pozorovatelů, přesto panují obavy z podvodů. Podle analytiků jsou šance na svobodné a spravedlivé volby na Madagaskaru velmi nejisté. V pohotovosti jsou také bezpečnostní síly pro případ nepokojů.
