Nebeské království malých kovbojů. Drsný život v Lesothu

Zahraničí
7. 10. 2013 07:00
Lesothu se přezdívá "království na nebi".
Lesothu se přezdívá "království na nebi".

Lesothu se přezdívá "království v nebi". Není divu. Enkláva v území Jihoafrické republiky je jedinou zemí na světě, jejíž celé území leží výše než tisíc metrů nad mořem. Nedotčená příroda Dračích hor láká do země stále více turistů, místní se však protloukají životem, jak se dá. Platí to i o pastevcích krav a ovcí. Většina z nich jsou děti.

Žít v Lesothu není nic jednoduchého. V zimě teploty klesají až na minus 20 stupňů Celsia a odlehlejší oblasti jsou dosažitelné jen pěšky nebo na koni. Mnohé vesnice bývají kvůli krutému počasí měsíce odříznuté od světa.

Právě tady lze potkat malé pastevce. Některým je jen pět let. V horách tráví měsíce i roky bez rodiny, aby vydělávali na živobytí. Odhaduje se, že pasáky je třetina Lesothanů ve školním věku. Je to jakási kulturní povinnost. Chlapci ale kvůli ní nemohou získat vzdělání a ani se stýkat se svými vrstevníky. V horách bývají sami se svým stádem.

"Vstávám v sedm hodin. Uvařím trochu vody a umyju se. Uklidím a připravím se na následující den. Potom vyvedu dobytek na pastvu," popisuje svůj běžný den sedmnáctiletý Thuso Leeto. Svým věkem patří mezi starší pastýře.

Princ Harry ve škole pro pastýře v Semongkongu.Ke kravám si vybudoval silné pouto. Zvířata jsou jeho jedinými společníky, považuje je za přátele. "Pojmenoval jsem se, takže když je napomenu, slyší mě a reagují na své jméno," říká.

Práce malých "kovbojů" je náročná fyzicky i psychicky. Jejich rodina je ale na ní většinou závislá. Za rok si pastýři většinou vydělají jednu krávu nebo dvanáct ovcí.

Vláda se snaží mladým pastevcům alespoň trochu pomoci. Princ Seeiso, mladší bratr krále Letsieho III., založil spolu s britským princem Harrym charitativní organizaci Sentebale, jejímž cílem je pomáhat všem ohroženým dětem v zemi.

Pastevci mezi ně patří. Dříve přitom jejich práci dělali dospělí. Co se tedy stalo? "Když se v Lesothu otevřely doly, začali sem proudit zahraniční pracovníci. Starší muži odešli do Jihoafrické republiky a zůstala tu po nich mezera. Pasáky se staly děti," vysvětluje Seeiso.

Lesotho patří mezi státy nejvíce zasažené AIDS. HIV pozitivní je více než pětina lidí ve věku mezi 15 a 49 lety. Sentebale zřizuje pro pastevce noční školy, kde jim chce poskytnout osvětu i v této otázce.

"V dlouhodobějším hledisku se snažíme potřebu pastevectví vymýtit, ale mezitím chceme přinést jakousi úlevu ve směru vzdělání, patřičného oblečení a technologií. Chceme pastýřům dát například mobilní telefony, aby měli k dispozici předpověď počasí," dodává princ.

Rozmary počasí, jako povodně a vichřice, nejsou pro pastevce jediným nebezpečím. Po setmění přichází čas šakalů a zlodějů. Jeden z učitelů Julius Majoro o tom ví své. O stáda se musel sám starat od dvanácti let. "Zloději často přicházejí v noci a na pastýře útočí. Někdy je i zastřelí," říká.

Lesothští pastevci, většinou však pracují sami.Právě vlastní zkušenost (kromě všech nebezpečí se musel vyrovnávat i s hladem, často jedl zbytky jídla, které vlastník stáda nechal pro psy) ho přiměla k tomu, aby svým následovníkům pomáhal.

"Slovo pastevec zní jako urážka, protože tito lidé byli opuštěni společností, celým národem. Nikdo se o ně nestará. Snažím se jim proto vysvětlit, že být pastevcem není nic špatného, ale znamená to, že děláte něco mimořádného," přibližuje Majoro.

V současné době provozuje Sentebale tři noční školy a Majoro vede jednu z nich. Nachází se v Semongkongu, v jedné z odlehlých částí země. Na starosti má asi třicet studentů. Někdy musejí za vzděláním a teplým jídlem ujít hodiny cesty.

Ve škole se vyučuje matematika, angličtina a sesotho - úřední jazyk země. Možná ještě důležitější však je, že se zde pastýři mohou potkat se svými vrstevníky. Někdy společně tančí a zpívají. Nakonec ale musí odejít zase každý sám.

Autor: - bro -, CNN Foto: Profimedia , ČTK/PA

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ