Rasisté z ICC
Neboť je černý? V Haagu poprvé soudí vládnoucího politika

Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vzbuzuje stále větší zlobu Afričanů. Před soudem začal v úterý proces s keňským viceprezidentem Williamem Rutem. Je to poprvé, co ICC soudí nějakého vysokého státního představitele ve funkci. A aby nezůstalo jen u jednoho, má před ním 12. listopadu stanout i sám keňský prezident Uhuru Kenyatta.

Vztahy mezi vyšetřovateli v Haagu a černým kontinentem obecně se postupně blíží bodu mrazu.

Ruto je obžalován ze zločinů proti lidskosti, na nichž se údajně podílel po volbách v roce 2007, kdy při nepokojích v Keni zahynulo více asi 1100 tisíc lidí a více než 600 tisíc vyhnali z jejich domovů. Mnozí z nich i po šesti letech živoří v utečeneckých táborech.

V procesu, na který je předběžně vyhrazeno 34 jednacích dnů, hrozí šestatřicetiletému keňskému politikovi mnohaletý trest vězení. Ruto, který se k soudu dostavil, trvá na své nevině. V sále působil podle očitých svědků klidným dojmem, někdy se i pousmál.

Podíl na tehdejších vraždách, perzekucích, deportacích a znásilněních odmítá i keňský rozhlasový moderátor Joshua Arap Sang, který je souzen společně s Rutem.

Oba muži v Haagu vystupovali, jako by byli oběťmi a ne (obžalovanými) pachateli. Tento dojem posílil fakt, že Ruta přijelo do Nizozemí podpořit téměř 50 poslanců z jeho vlasti  na východě Afriky. Jejich přítomnost je prý výrazem solidarity se souzeným.  

Na lavici obžalovaných celá Afrika?

Desítky černých politiků a další Keňané vzbuzovaly téměř dojem, jako by byli souzeni ne jednotlivci, ale celý národ.

"Jsem nevinný novinář. V Keni jsem nepřispěl k násilnostem, ale k míru," řekl po příchodu k soudu Sang, který podle žaloby ve svých rozhlasových vystoupeních rozdmýchával nenávist a nabádal k násilnostem vůči některým skupinám obyvatel.

Hlavní žalobkyně ICC Fatou Bensoudaová soudu řekla, že Ruto vědomě využíval příznivce ze svého kmene k útokům na politické oponenty a příslušníky jiného kmene. "Je těžké si představit tehdejší utrpení a teror vůči mužům, ženám a dětem.

Lidé byli upalováni zaživa, ubíjeni k smrti nebo je mladí ozbrojenci vyhazovali z domovů," řekla žalobkyně. Sang podle ní slovně útočil na stejný kmen jako Rutovi lidé a předával jim ve vysílání i kódované pokyny ke konkrétním násilnostem.

Soudci ICC původně požadovali, aby se procesu od začátku účastnil i už zmíněný keňský prezident Uhuru Kenyatta, který je dalším z obžalovaných. Keňa ale tento požadavek odmítla s tím, že představitelé dvou nejdůležitějších politických funkcí ve státě nemohou najednou zanechat zemi bez vedení.

Kenyatta bude první hlavou státu ve funkci, kterou bude ICC soudit. 

Prý haagský neokolonialismus

Koaličníci Kenyatta a Ruto už roky označují Mezinárodní trestní soud za neokoloniální instituci Evropanů. V samotné Keni už diskuze na toto téma dávno překryly to, jak byli oba vrcholní politici do násilí z roku 2007 zapleteni.

Minulý týden schválil parlament v Nairobi návrh, aby se hlasovalo o ukončení členství v ICC. Během 30 dnů musejí nyní zákonodárci odhlasovat, zda anulují svůj podpis po Římským statusem ICC. Samotný proces vystoupení z International Crimes Act bude ale trvat ještě další rok. Bylo by to poprvé v historii, kdy by se členská země ICC obrátila k tribunálu zády. 

Další státy by příkladu Keni mohly následovat. Afričané argumentují hlavně tím, že země jako USA, Indie, Rusko anebo Čína ratifikaci římského statutu odmítají. Mimo tak zůstává téměř polovina obyvatel planety.

ICC není součástí OSN, ale nezávislý mezinárodní stálý orgán, jehož úkolem je soudit pachatele zločinů proti lidskosti, genocid a válečných zločinů na celém světě. Vznikl 1. července 2002, kdy vstoupil v platnost už citovaný, takzvaný římský statut.

Zakládací dokument soudu již ratifikovalo přes 120 zemí; je mezi nimi i Česká republika, jež tak učinila v červenci 2009. 

Za katr jen černoši

Během jedenácti let své existence vyšetřoval Mezinárodní trestní soud zločiny pouze v Africe - nikde jinde. Etiopský premiér a předseda Africké unie (AU) Hailemarian Desalegn vytknul letos v květnu na summitu k 50. výročí této organizace soudu ICC, že degeneroval v pořádání rasových štvanic.

Vášně neuklidnilo ani jmenování Fatou Bensoudaové z Beninu první šéfžalobkyní ICC. 

Desalegn vyjádřil názor prakticky všech státníků výroční konference AU. Stačí podle nich toliko nahlédnout do agendy ICC. Všech 28 případů, jimž se soudci v Haagu nyní zabývají, se týkají Afričanů.

Od roku 2002 zahájil ICC vyšetřování a trestní řízení v osmi afrických zemích. Vedle Keni a Konga, v názvu demokratického (DRC), šlo o delikty v súdánské krizové oblasti Dárfúru. Libyi, Ugandě, Středoafrické republice, Mali a v Pobřeží slonoviny.

Mluvčí soudu Fádí Abdalláh ovšem upozorňuje, že polovinu všech kauz projednávaných v Africe iniciovali sami Afričané. 

Svědci záhadně mizejí

V Haagu ale nechtějí od obžaloby Ruta a Kenyatty upustit. Na základě žádosti Rady bezpečnosti OSN totiž ICC může vyšetřovat i občany zemí, které nepodepsaly jeho římský statut.

Ruta a Kenyatta se snaží už roky mařit vyšetřování ICC vedené proti nim. Nairobi třeba soudu brání v přístupu k důležitým dokumentům. Obžaloba opakovaně přichází o své svědky. Někteří zemřeli, jiní za záhaných okolností zmizeli, další odmítli ze strachu vypovídat. 

Objevila se i podivný svědek vedený soudem jako "Witness 4". Vzdala se ho sama obžaloba, protože se muž přiznal, že za svou výpověď dostal zaplaceno. Původně tvrdil, že byl přítomen schůzce, na níž prezident Kenyatta dával pokyny bitkařům ze skupiny Mungiki.

Soud ICC měl původně u Keňanů slušnou podporu - roku 2010 to ještě bylo 68 procent. Nejpozději od chvíle, kdy Ruto a Kenyata vyhráli letos v květnu volby, se ale přístup k soudu začal prudce měnit. V srpnu už s procesem s oběma politiky souhlasilo jen 39 procent jejich krajanů.

Stále častěji je slyšet argument, že Keňané mají být souzeni v Keni, a ne někde v Nizozemí.

Amnesty International (AI) interpretuje hlasování keňského parlamentu o ICC jako další ze série inciativ, jež mají práci haagského soudu v Keni a celé Africe podkopat.

Keňané si ale nejspíše neuvědomují, že vystoupením z ICC by ztratily elementární ochranu před porušováním lidských práv. byl by to nebezpečný precedens.

MAPA: Zelená: státy, které ratifikovaly Římský statut. Oranžová: státy, které Římský statut uznaly, ale neratifikovaly.