Bombové útoky a krvavé střety mezi křesťany a muslimy si v centrální Nigérii od Štědrého dne vyžádaly nejméně 80 životů. Novou bilanci dnes zveřejnily nigerijské úřady. K páteční sérii atentátů se přihlásila na internetu islamistická sekta známá dříve pod jménem Boko Haram.
Incidenty se odehrály na Štědrý den na dvou různých místech v Nigérii. Několik explozí otřáslo okolím města Jos v centrální části země, kde vedle sebe žijí v napětí křesťané a muslimové. Ozbrojenci kromě toho vedli tři útoky na křesťanské kostely ve městě Maiduguri na muslimském severu země. Podle sobotního oznámení policie pumové útoky zabily 32 lidí. Více než sto v nich utrpělo zranění. Po pátečních útocích pokračovaly násilnosti v centrální části nejlidnatějšího afrického státu i v dalších dnech.
"V Josu jsme zatím objevili 80 těl," řekl v pondělí Daniel Gambo z vládní organizace pro řešení naléhavých situací.
V pondělí také úřady v Josu zadržely dva podezřelé, kteří u sebe měli dynamit a zbraně. V ulicích města a v okolních oblastech dnes znovu na bezpečnost dohlížely policejní hlídky.
K odpovědnosti za páteční útoky v Josu a za dva útoky na kostely v Maiduguri se přihlásila radikální islámská skupina známá dříve jako Boko Haram. Organizace svůj název změnila poté, co letos neznámí ozbrojenci při útoku na nigerijskou věznici osvobodili více než 700 vězňů.
Nyní se nazývá Organizace stoupenců učení proroka Mohameda a bojovníků islámu a svatých válek.
Etnické a náboženské střety se v Nigérii odehrály již začátkem letošního roku. Zemřely v nich stovky lidí. Koordinované bombové útoky však nebyly jejich součástí. Podle guvernéra spolkového státu Plateau, jehož je Jos hlavním městem, měly páteční útoky politický motiv. Nigerijský prezident Goodluck Jonathan slíbil, že strůjci útoků budou dopadeni.
Nigérie je nábožensky rozdělena zhruba na dvě části. Jihu dominují křesťané a sever ovládají muslimové. V takzvaném střední pásu bojují četné etnické skupiny o politickou a hospodářskou kontrolu.
