Zvláštní tribunál pro Sierru Leone potvrdil na závěr odvolacího řízení rozsudek v kauze liberijského exprezidenta Charlese Taylora, který byl loni v květnu odsouzen k 50 letům vězení za napomáhání a navádění k válečným zločinům a zločinům proti lidskosti. Skutků se dopustil během občanské války v Sieře Leone. Podle vlády této země je verdikt varováním všem nejvyšším představitelům ve světě.
"Odvolací soud potvrzuje trest 50 let vězení," uvedl soudce George King na veřejném přelíčení tribunálu na předměstí Haagu. Zatímco žalobce v odvolacím řízení požadoval přísnější trest, Taylorova obhajoba chtěla dokázat nevinu svého čtyřiašedesátiletého klienta.
Prokurátoři žádali, aby soud uznal Taylora vinným i z nařizování zločinů a jejich podněcování a aby zvýšil trest vězení na 80 let. Rebelové v Sieře Leone byli podle obžaloby pod Taylorovým přímým vedením, což dosud soud nevzal v úvahu. "Odpovědni by měli být nejen ti, kteří páchají zločiny, ale i ti, kdo k nim podněcují," řekl prokurátor Nicholas Koumjian.
Obhajoba pro odvolání proti původnímu rozsudku přichystala 45 různých bodů. "Rozsudek je skrz naskrz zamořen vnitřními nesrovnalostmi, chybami v důkazech a rozporuplnými zjištěními," uvedl v odvolání Taylorův advokát Morris Anyah.
Rozsudek vyvolal ve Freetownu úlevu a radost, ale ulice zůstaly klidné. "Vyhrála spravedlnost, beztrestnost je minulostí. Je to vzkaz hlavám států nejen v Africe, ale i jinde, že musejí vládnout rozumně, respektovat právní stát a lidská práva a bránit důstojnost lidí," prohlásil mluvčí vlády v Sieře Leone.
Ať ve vězení shnije
"Jsem šťastný, že to tak dopadlo," řekl k odvolacímu procesu Sullay Turay, který za občanské války přišel o jednu ruku a jednu nohu. "Ať Taylor shnije ve vězení," reagoval na verdikt taxikář z Freetownu Andrew Lebbie.
Někdejší liberijský prezident se loni v květnu stal prvním bývalým vůdcem státu, kterého od norimberského procesu v roce 1946 odsoudil mezinárodní soud. Zvláštní tribunál pro Sierru Leone jej uznal vinným, že v době konfliktu výměnou za takzvané krvavé diamanty napomáhal sierraleonským povstalcům z Jednotné revoluční fronty (RUF). Občanská válka tam byla v letech 1991 až 2001 a zemřelo při ní 120 tisíc lidí.
Muž přezdívaný "řezník z Monrovie" zahájil jako vůdce povstalců v roce 1989 občanskou válku v Libérii. V roce 1997 se ve volbách stal prezidentem, po šesti letech byl však nucen funkci opustit a uprchl do zahraničí. V roce 2006 byl vydán k soudu do Haagu.
