Nigerijský prezident Umaru Yar'Adua dnes prohlásil, že situace na severu země, kde už několik dnů pokračují krvavé střety s islámskými extremisty, je "pod kontrolou". Podle informací lokálních médií si nicméně boje mezi nigerijskými policisty a islámskými radikály za posledních 48 hodin vyžádaly více než 200 obětí.
"Situaci máme pod kontrolou a já myslím, že do dnešního večera bude vše opět v pořádku," řekl prezident na letišti v Abuji krátce před svým odletem na třídenní oficiální návštěvu Brazílie. Podle jeho slov v Maiduguri, hlavním městě nigerijského státu Borno, kde dnes odpoledne pokračovaly boje, podnikají nigerijské ozbrojené síly konečný útok proti extremistům ze sekty Mohameda Yusufa.
ČTĚTE TAKÉ: Nigérie jako předobraz Iráku? Smrtelně nebezpečný klid
Trh s mačetami kolabuje, když nejsou volby
Masivní skupování Afriky. Neokolonialismus bohatých
Nynější nepokoje začaly ve městě Bauchi, kde úřady zakázaly demonstraci radikální islámské skupiny Boko Haram (Knihy jsou hřích). Uskupení, které se považuje za odnož Talibanu a jež na sebe upozornilo před pěti lety zřízením výcvikového tábora „Afghanistan" na hranici mezi Nigérií a Nigerem, chtělo na demonstraci propagovat své cíle.
K těm hlavním patří zavedení islámského práva šaría v celé zemi a zákaz západního vzdělání.
Následné přestřelky mezi policisty, kterým přispěchala na pomoc armáda, a přívrženci islamistické skupiny Boko Haram, jež si vyžádaly nejméně 50 mrtvých, se z Bauchi (stejně se jmenuje i stát), rychle rozšířily do států Yobe, Kano a Borno na severu a severovýchodě země.
Příslušníci organizace Boko Haram zapálili ve městě Maiduguri několik kostelů, policejní stanici a vězení.
V Maidugui, hlavním městě státu Borno, policie zatkla devět údajných atentátníků, kteří připravovali útoky na mešity. Dva další zahynuli při explozích doma, kde připravovali výbušniny.
Státy, ve kterých k nepokojům dochází, patří mezi 12 z nigerijských 36 států, ve kterých se od roku 2000 přísněji prosazuje právo šaría. Tamní radikální islamisté stále sílí.
Tehdejší rozhodnutí vyvolalo odpor u křesťanské menšiny žijící v zemi a bylo příčinou násilností a pogromů, při kterých zemřely tisíce lidí.
Nigérii, africký stát s největším počtem občanů, obývá téměř stejně početná komunita křesťanů a muslimů. Mezi křesťany na jihu žije také značný počet animistů. V zemi žije, převážně v míru, více než 200 etnických skupin.
Ke střetům dochází občas především z náboženských důvodů. V poslední době nejtragičtější konflikt muslimů a křesťanů zaznamenalo město Jos jižně od Bauchi v centrální části země. Po sporných volbách tam loni v listopadu propukly dvoudenní boje mezi gangy, které si vyžádaly nejméně sedm stovek životů.
Současná vážná krize přišla pro Nigérii v kritickou dobu. V ropných oblastech na jihu země odmítá neustále hnutí rebelů Mend (Hnutí za emancipaci delty Nigeru), které ochromilo značnou část těžby ropy, nadále některé body plánu amnestie nabízeného vládou.
Mend 13. července poprvé zaútočil a zničil část přístavu v Lagosu, čímž dokázal, jak málo si z nigerijské vlády dělá. Stalo se tak paradoxně v den, kdy vláda propustila zadržovaného vůdce hnutí Henryho Okahu.
Foto: ČTK/AP, Reuter s a Profimedia
