Násilí vůči ženám není v Africe obecně ničím výjimečným. Naopak, je poměrně běžné. Jeden nedávný případ nyní přesto pobouřil veřejné mínění v Keni. Tři ze šesti mužů, kteří hromadně znásilnili a těžce zranili šestnáctiletou školačku, totiž vyvázli pouze s trestem stříhání trávníku před stanicí policie.
Minulý týden se v Nairobi konala demonstrace, jejíž účastníci, mezi nimi i muži, žádali spravedlnost pro Liz. A potrestání násilníků. Frederick Nyagah, zástupce mužské organizace MenKen uvedl: "Na násilí vůči ženám, také na znásilnění, se hlavně na venkově pohlíží jako na něco zcela normálního.
V internetové platformě pro kampaně Avaaz žádá spravedlnost pro Liz už přes milion lidí.
Všeobecné rozhořčení se týká případu školačky Lizy (16), kterou letos koncem června přepadlo u západokeňského města Busia šest mladíků a mužů. Právě byla na cestě z pohřbu svého dědečka.
Poté, co ji masově znásilnili a těžce zranili, vhodili nešťastnici do půlčtvrtého metru hluboké latríny. Jen s velkým štěstím se dokázala osvobodit a zavolat si o pomoc. Už příští den identifikovala Liz tři ze šestice násilníků. Obyvatelé vesnice je zadrželi a odvedli na policejní strážnici v Tingolo.
Tam je policisté několik hodin zavřeli a poté jim nařídili, aby jako trest posekali okolní trávu. Potom je pustili domů. Ani jeden z nich se za svůj zločin nemusel odpovídat před soudem. Na veřejnost se otřesný případ dostal až nyní díky rešerším redaktorů keňského listu Daily Nation a díky aktivistkám za ženská práva.
Po zveřejnění případu jsou podezřelí opět v policejní cele a čekají na vyslechnutí u soudu, tvrdí nyní šéf státní policie David Kimaiyo. Jiní policejní mluvčí však dementovali, že bylo zatčeno všech šest domnělých násilníků.
Učitelé chrání násilníky
Na svobodě jsou stále zjevně mladíci, kteří ještě chodí do školy. Jejich učitelé prý požádali úřady, aby zůstali na svobodě tak dlouho, doku neskončí zkouškové období. Podezřelí toho však využili a ukrývají se neznámo zde. Policie kantory obviňuje, že ji oklamali a pomohli svým studentům k útěku.
Podle keňského práva lze za znásilnění uložit trest až 15 let odnětí svobody. V případě Liz by ještě museli zaplatit několik operací, kterým se v nemocnici musela podrobit. To by však útočníky a jejich rodiny finančně zruinovalo. Dívka, které přicházejí peníze ze zvláštní sbírky, je po brutálním útoku v invalidním křesle a nejspíše utrpěla těžké zranění v oblasti střev.
Nad existujícími zákony se v každodenním životě keňské společnosti často mává rukou. Nad znásilněními žen a jiným násilím vůči nim se obvykle mávne rukou jako nad bagatelními delikty. Dělá to jak policie, tak další vládní autority. Tuto praxi už déle pranýřuje lidskoprávní organizace Kenya's Coalition on Violence Against Women.
Podle údajů OSN se každá třetí žena stane během svého mládí obětí sexuálního násilí. Ještě dramatičtější čísla mají sami Keňané. List Daily Nation cituje studii, podle níž bylo v roce 2009 přinuceno násilím k sexu 68 procent nezletilých keňských dívek a 54 procent chlapců.
"O takových případech slyšíme stále," tvrdí Benda Maeda z Healthcare Assistance Kenya. Organizace provozuje v zemi nouzovou telefonní linku 1195, na niž lze nahlásit sexuální útoky. Jen od začátku letošního ledna se nám přihlásilo asi 12 tisíc lidí, říká Magenda. Často jde o znásilnění, ale také o formy psychoteroru a dokonce o násilí žen vůči mužům.
O svá práva se stále hlasitěji hlásí i ženy v dalších afrických zemích. Třeba v Maroku jich loni vyšly stovky do ulic, aby demonstrovaly proti zákonu, který zaručuje beztrestnost těm, kdo znásilní nezletilou dívku. Musí si ji však poté vzít za ženu.
Také v Rabatu vyvolal protesty konkrétní tragický případ. Jedna šestnáctiletá dívka si vzala život, když ji donutili, aby si vzala za manžela muže, který ji znásilnil.
K protestním pochodům nacházejí v poslední době odvahu i ženy ve východním Kongu (zvaném demokratické). Znásilňování žen je tam přitom už desetiletí běžnou praktikou válčících stran. Jde mnohdy o velmi brutální činy, které část žen nepřežije.
Podobně jako v Keni lze dlouholeté tresty vězení za znásilnění najít v zákonících mnoha zemí černého kontinentu, ale praxe je jiná.
Jihoafrický prezident: Proti AIDS pomáhá sprcha
I nyní zažívá Afrika vedle Keni ještě jinou vlnu podobných protestů v JAR. V jedné z bývalých čistě černošských čtvrtí v Johannesburgu (township) kdosi začátkem října znásilnil a zavraždil dvě malé děti. Jejich těla se poté našla pohozená na jedné veřejné toaletě.
"Tyto kruté případy extrémního mučení a vražd nepatří do společnosti, kterou chceme budovat," prohlásil rozhořčeně prezident Jacob Zuma. Vzhledem k velké dimenzi těchto problémů v zemi už však občané ztratili důvěru v bezpečnostní síly.
Občas se sice zvedne po nějakém drastickém případu vlna rozhořčení, ale během několika dnů opadne. Loni bylo na policii ohlášeno 52 tisíc případů sexuálního násilí. A to je, jak se předpokládá, jen ona příslovečná špička ledovce. Jen v pouhých šesti procentech došlo k odsouzení viníků.
Sám prezident Zuma má v tomto směru čistý štít. Nejenže kdysi jen o vlásek unikl odsouzení za znásilnění své známé, která byla v jeho domě na návštěvě, ale Zuma při procesu prohlásil: "Nemůžete ženu nechat jen tak odejít, pokud je připravená." Odepřít takové ženě sex by se "rovnalo znásilnění", řekl soudci. A byl zproštěn viny.
Bojovníky proti AIDS navíc prezident rozhořčil prohlášením, že od ženy, která byla HIV pozitivní, se nemohl nakazit, protože se po aktu osprchoval.
