Íránský soud dnes odsoudil dva občany Francie k mnohaletým trestům vězení poté, co je uznal vinnými ze špionáže ve prospěch Francie a Izraele, napsala agentura AFP. Íránská agentura Mízán, která spadá pod íránskou justici a která o rozsudku informovala, totožnost odsouzených nesdělila. Uvedla nicméně, že oba byli zatčeni 9. března 2023.
První odsouzený dostal podle agentury Reuters tresty vězení ve výši šesti let za špionáž ve prospěch Francie, pěti let za spiknutí s cílem narušení národní bezpečnosti a 20 let za napomáhání izraelským tajným službám. Druhý obžalovaný dostal trest ve výši deseti let, pěti let a 17 let, a to za stejné činy jako první obžalovaný. Oba se mohou proti rozsudku odvolat.
Cécile Kohlerová a Jacques Paris jsou jedinými francouzskými občany, o nichž je známo, že jsou v Íránu zadržováni. Ti ovšem byli zatčeni už v květnu 2022, uvedla AFP. Ve středu íránská justice propustila Lennarta Monterlose, držitele francouzského a německého občanství. Ten byl zatčen v červnu, když zemí projížděl na kole. Původně čelil obvinění ze špionáže, minulé pondělí ho však justice obvinění zprostila.
Agentura AFP minulý měsíc napsala, že v Íránu jsou ve vězení dvě desítky Evropanů. Západní představitelé a lidskoprávní organizace dlouhodobě obviňují íránský režim, že neoprávněně zadržuje cizince kvůli tomu, aby vyjednávání o jejich propuštění využil k osvobození Íránců vězněných v zahraničí či k uvolnění fondů zadržovaných v zahraničních bankách kvůli mezinárodním sankcím proti Teheránu.
V roce 1979 byl v Íránu po svržení šáha Mohammada Rezá Pahlavího nastolen teokratický režim. Íránské soudnictví částečně vychází z interpretace islámského práva a někteří soudci jsou příslušníky šíitského duchovenstva. Podle mnoha lidskoprávních organizací a pozorovatelů nelze íránskou justici považovat za nezávislou.
