Rostoucí obavy z narušování soukromí a obtěžování na ulicích vedou k tlaku na výrobce chytrých brýlí s kamerou. Australský regulátor po nich požaduje povinné rozmazávání tváří kolemjdoucích a viditelné kontrolky nahrávání. V zemi se mezitím chystá návrh na roční zákaz těchto zařízení.
Australský úřad pro bezpečnost na internetu (eSafety) vyzval výrobce chytrých brýlí s kamerami, aby zařízení automaticky rozmazávala tváře lidí, kteří nedali k natáčení informovaný souhlas. Informoval o tom server The Guardian. Návrh přichází v době rostoucích obav z používání chytrých brýlí k obtěžování. Nejznámější jsou modely výrobce brýlí Ray-Ban ve spolupráci s technologickou společností Meta.
Firmy by podle regulátora měly také zajistit jasný vizuální signál o nahrávání, který nelze zakrýt. V takovou chvíli svítí viditelná kontrolka, ale v médiích se objevily případy, kdy jejich uživatelé světlo přelepili a natáčeli skrytě.
Regulátor uvedl, že chytré brýle mohou přinášet významné výhody lidem se zrakovým postižením, zároveň ale výrobci podle něj nesmějí stavět "přínosy pro přístupnost proti otázkám bezpečnosti a soukromí".
eSafety odmítl přístup, podle něhož je bezpečné používání především odpovědností majitele zařízení. "Požadovat po lidech, aby výrobek používali odpovědně, není adekvátní bezpečnostní politika," uvedl úřad. "Škody spojené s tajným nahráváním nejsou hypotetické. Jsou skutečné a již k nim dochází," dodal.
Úřad upozornil na obsah natáčený takzvanými pickup artists (doslova "balicí umělci"), jejichž videa, na nichž obtěžují náhodné ženy a dívky na ulici, podle něj často vedou k misogynním komentářům. Tento obsah navíc podle úřadu může přispívat k normalizaci sledování a natáčení žen na veřejnosti bez jejich vědomí.
Regulátor proto doporučuje, aby brýle nedokázaly identifikovat kolemjdoucí a aby jejich software automaticky rozmazal tváře osob, které neposkytly informovaný souhlas. "Pokud nyní nezabráníme tomu, aby byly designové prvky zneužity k působení újmy, riskujeme, že se nebezpečné funkce pevně zabudují do technologie," uvedl úřad.
eSafety ani australský úřad pro ochranu soukromí nyní nemají pravomoc výrobcům takové změny nařídit či brýle zakázat. Australská Strana zelených s podporou několika nezávislých poslanců připravuje návrh na dvanáctiměsíční zákaz brýlí, dokud se právní úprava ochrany soukromí nepřizpůsobí nové technologii.
Německá nezisková organizace HateAid nedávno podala u tamní Ústředny pro boj s internetovou kriminalitou (ZIT) trestní oznámení kvůli takzvaným chytrým brýlím od společností Meta a Ray-Ban. Oznámení podala kromě těchto dvou společností také proti prodejcům brýlí Oakley, Fielmann, Apollo-Optik, Mister Spex a Mediamarkt. Německá agentura pro regulaci sítí (BNetzA), která má pravomoc podobná zařízení zakazovat, brýle prozatím zakázat nehodlá.
Po celém světě přibývají zprávy o lidech, kteří brýle s kamerou používají k natáčení a obtěžování cizích lidí na veřejnosti i v zaměstnání. Záběry pak bez souhlasu aktérů končí na sociálních sítích. Řadu případů obtěžování zaměstnankyň na pracovišti těmito brýlemi nedávno popsala reportáž amerického webu The Verge.
