Údery komand USA: ústup a zajetí dvojníka Usámy bin Ládina

Zahraničí
6. 10. 2013 09:37
Ilustrační foto.
Ilustrační foto.

Americká speciální komanda udeřila na dvou místech Afriky. V libyjské metropoli Tripolisu Američané zadrželi hledaného člena vedení al-Kajdy Abú Anase Libího. V Somálsku se komando při ranním útoku snažilo zajmout nebo zlikvidovat vysokého člena islamistického hnutí Šabáb, avšak bez úspěchu. Obě akce se odehrály týž den na místech vzdálených od sebe přes 4800 kilometrů.

Americký ministr zahraničí John Kerry operaci komentoval jako první z vysokých členů administrativy. Řekl, že teroristé "mohou prchat, ale neschovají se". "Doufám, že je jasné, že USA nikdy neupustí od snahy dopadnout osoby odpovědné za teroristické činy," řekl.

Podle amerického ministra obrany Chucka Hagela útoky ukázaly, že Spojené státy hodlají vynaložit veškeré úsilí na to, aby pohnaly teroristy k odpovědnosti za jejich činy. "Chci pochválit všechny členy služeb, kteří byli zapojeni do plánování a provedení těchto dvou operací, jež prokazují bezkonkurenční přesnost, globální dosah a schopnosti armády Spojených států," uvedl Hagel v prohlášení.

Anas Libí.V Tripolisu Američané chtěli dopadnout Abú Anase Libího, který je na seznamu osob hledaných kvůli spoluúčasti na atentátech proti americkým velvyslanectvím v Keni a Tanzanii v roce 1998. Zemřelo při nich přes 220 lidí. Na Libího byla vypsána odměna pěti milionů dolarů.

Devětačtyřicetiletý Libí se narodil v Libyi, ale žil také v Súdánu a Británii, kde získal politický azyl. Pro al-Kajdu pracoval jako počítačový odborník a teroristé ho pro jeho fyzickou podobnost používali jako dvojníka bývalého vůdce al-Kajdy Usámy bin Ládina.

V Tripolisu ho zajali, když parkoval před svým domem po návratu z ranních modliteb. Obklopila ho tři auta. Muži, kteří z nich vystoupili, rozbili u Libího vozu okénko, vzali mu zbraň, naložili ho do auta a odjeli s ním. Nyní se Libyjec nachází v americké vazbě mimo Libyi.

Podle zdrojů listu The Washington Post by měl stanout před soudem v USA. Newyorský soud ho obvinil v 2000 bodech, mezi nimiž je pořizování fotografií amerického velvyslanectví v Nairobi v letech 1993 a 1995. Očekává se, že při výslechu může Libí poskytnout mnoho informací o plánech al-Kajdy. Stanice CNN tvrdí, že libyjská vláda o operaci věděla předem, což však libyjské ministerstvo obrany popřelo.

Zátah na Libího se připravoval podle listu The New York Times několik týdnů a schválil ho prezident Barack Obama, který byl o operaci také průběžně informován. List připomíná, že Obama v minulosti tvrdil, že USA nemají v plánu nasadit v Libyi vojáky. Operace podle listu může zkomplikovat život tamní vládě, kritizované islamistickými kruhy za přílišnou spolupráci se Západem.

Libyjská vláda oznámila, že o zajetí Libího nevěděla a že požádala o vysvětlení. V jejím prohlášení se také uvádí, že má zájem o to, aby její občané byli souzeni na půdě Libye bez ohledu na obvinění. Připomněla rovněž, že s USA uzavřela strategické partnerství, zejména v oblasti bezpečnosti a obrany. Jeden libyjský analytik k tomu sdělil, že jak pro libyjskou, tak pro somálskou vládu jsou obě operace katastrofou, protože je to zásah do svrchovanosti státu.

Drama v Somálsku

Operace v somálském pobřežním městečku Barawe byla dramatičtější. Jejím cílem bylo dopadnout jednoho z vůdců tamního radikálního islámského hnutí Šabáb, jemuž se připisuje zářijový krvavý útok na nairobské nákupní středisko.

Podle zdrojů z Pentagonu se ho nepodařilo zadržet ani zabít. Stanice Al-Džazíra s odvoláním na somálskou tajnou službu oznámila, že hledaným mužem byl velitel z Čečenska. Byl prý podle tohoto zdroje při operaci zraněn a jeho strážce zabit. Somálská policie oznámila, že o život přišlo celkem sedm lidí.

Reportér Al-Ddžazíry však později řekl, že cílem akce mohl být velitel Šabábu Ahmed Godane. Zástupci Šabábu tvrdí, že v době operace v domě nebyl nikdo z velitelů. O Godanem se začalo hovořit po zářijovém útoku v Nairobi. Godane po něm pohrozil Keni válkou, jestliže nestáhne své vojáky z mezinárodní mise v Somálsku. Podle norského znalce Šabáb Stiga Jarleho Hansena se Godane narodil v roce 1977 v Somálsku a později studoval v Súdánu a Pákistánu. Odtud se dostal do Afghánistánu, kde možná prošel bojovým výcvikem. Útočníkům z Nairobi blahopřál.

Somálský server SMN citoval mluvčího skupiny šajcha Abdiazize abu Musaba, podle něhož Američané použili vrtulníky a rychlé čluny. "Chtěli zaútočit na dům bojovníka, ale my jsme na ně stříleli a přinutili je k útěku. Uprchli na člunech a zanechali po sobě něco ze svého vybavení," řekl. Přestřelka prý trvala hodinu a na straně Šabáb je údajně jen jeden mrtvý. Místní lidé, které probudila brzy ráno silná palba, se domnívali, že velitelství Šabáb na pláži bylo obsazeno. Po útoku prý hnutí vyjelo s auty opatřenými protiletadlovými raketami.

Americký tisk podotýká, že USA v případech likvidačních akcí používají i v Africe spíš bezpilotní letadla. Jestliže byla v tomto případě nasazena elitní jednotka SEALs, která například zabila bin Ládina, pak měla být zřejmě dotyčná osoba zajata. Jeden z americký představitelů citovaný listem The Washington Post řekl, že operace byla zastavena z obavy, že prodlužování boje by znamenalo ohrožení civilistů..

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ