Egyptský ústavní soud rozpouští parlament, neboť volební zákon odporoval ústavě. Také se vyslovil proti zákonu vylučujícímu z politického života osoby spjaté s minulým režimem. Znamená to, že se bude moci konat i druhé kolo prezidentských voleb, v nichž kandiduje poslední z premiérů minulého režimu Ahmad Šafík.
Volební zákon předpokládá, že o dvě třetiny parlamentních křesel se ucházejí politické strany a že zbylá třetina je určena nezávislým kandidátům. Ve sněmovních volbách se ale i o tato "nezávislá" křesla ucházeli straníci. Soud ve svém dnešním verdiktu rozhodl, podobně jako už dřív soud nižší instance, že tato třetina parlamentních křesel byla obsazena v rozporu se zákonem. "Složení celé komory je nelegální," zdůvodnili soudci její rozpuštění. Na rozdíl od předsedy soudu ovšem jeho zástupce Máhir Samí prohlásil, že se rozpustí celý parlament, tedy i šúru (horní komoru). Do ní se také volilo přímo, i když má jen poradní hlas a malou roli.
Dvě třetiny sporně zvolených "nezávislých" kandidátů jsou spřízněny s Muslimským bratrstvem, respektive jeho politickou koalicí, která dohromady ovládá skoro polovinu sněmovny. Od té doby ovšem popularita Bratrstva a jeho Strany svobody a spravedlnosti poklesla. Až příliš se snažili dominovat ústavodárnému shromáždění, načež všichni ostatní členové jeho práci bojkotovali a přijetí nové ústavy se tak zadrhlo. Ještě víc Egypťany zklamalo porušení slibu, že Bratrstvo nepostaví do prezidentských voleb svého kandidáta.
Ústavní soudci rozhodovali o těchto stěžejních zákonech jen dva dny před víkendovým druhým kolem prezidentských voleb. Soudní budovu střežili od zahájení jednání ozbrojení vojáci a policisté. Přišlo k ní několik set nespokojených Egypťanů, kteří si nepřáli, aby Šafík volby dokončil. Podle nich ho prosazuje do čela státu nynější přechodná vojenská vláda, která má po volbách moc předat civilním institucím.
Podle vojenských zdrojů citovaných AFP by armáda mohla oznámit, že do zvolení nové dolní komory převezme zákonodárnou moc v zemi. Vojsko zemi vládne od loňského svržení prezidenta Husního Mubaraka a řada Egypťanů ho v uplynulých měsících podezírala, že se nebude chtít vzdát moci.
Prezidentský duel pokračuje
Prezidentské volby ovšem pokračují za účasti obou kandidátů. Soudci rozhodovali o ústavnosti zákona, jenž byl schválen v dubnu a který prosadili islamisté jako vítězové parlamentních voleb. Zákon zakazuje lidem spojeným s Mubárakovým režimem ucházet se po dobu pěti let o vysoké funkce. Volební komise zákon napadla a poslala k Ústavnímu soudu, čímž Šafíkovi umožnila jít do prvního kola voleb. Právní experti poukazují na pochybnost zákona, který vylučuje z politického procesu osoby, jež nebyly usvědčeny ze žádného zločinu.
Pokud by se byli vyslovili pro platnost zákona o vyloučení lidí spjatých s bývalým prezidentem Husním Mubárakem, mohlo by to znamenat Šafíkovu diskvalifikaci. V takovém případě by druhé kolo voleb mělo podobu referenda, jediný kandidát Muhammad Mursí by musel získat padesát procent hlasů. Šafík byl za Mubáraka velitelem letectva, ministrem civilního letectví a těsně před svou demisí ho Mubárak jmenoval premiérem.
Prezidentské volby, které měly završit revoluční změny po loňském svržení Mubáraka, Egypťany rozdělily. Proti maršálu Šafíkovi stojí islamista Muhammad Mursí z Muslimského bratrstva, reprezentující jeho politickou odnož Stranu svobody a spravedlnosti. Pro mnohé není jako hlava státu přijatelný ani jeden z nich a někteří tvrdí, že lidé půjdou po volbách znovu do ulic. Šafík už dopředu avizoval, že v takovém případě ulice nekompromisně vyčistí. Intelektuálové a mnohé další kruhy vyzvaly k bojkotu víkendového volebního kola.
Poražený nezávislý kandidát a bývalý člen Muslimského bratrstva Abdal Abúl Futúh na Facebooku podle Reuters oba soudní verdikty přirovnal k "naprostému převratu". Podle Šafíka je verdikt "historický".
