Je největším africkým vývozcem ropy, přesto má přes 70 procent z asi 140 milionů obyvatel Nigérie méně než jeden dolar na den. Ekonomicky na tom není nejlidnatější země černého kontinentu nijak slavně (například dříve potraviny vyvážela, nyní je dováží), trápí ji korupce, etnické a náboženské střety či zhoršující se bezpečnostní situace v ropné deltě Nigeru. Země získala nezávislost v roce 1960, demokraticky zvolenou vládu má až posledních osm let. Nadcházející prezidentské volby 21. dubna mají být prvním předáním moci mezi dvěma zvolenými civilisty v historii země.
Zvolením prezidenta Oluseguna Obasanja, bývalého vojenského vládce země z let 1976-1979, v květnu 1999 civilní hlavou státu skončila patnáctiletá éra vojenských vlád v zemi. Vojenské diktatury vládly v téměř sedmačtyřicetileté historii země více než 30 let, během kterých se dle oficiálních zpráv z Nigérie ztratilo přes 380 milionů dolarů.
V roce 1999 začala platit nová ústava a země byla znovu přijata do britského Společenství (Commonwealth). Obasanjo s odkazem na bývalého amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho při přísaze prohlásil: "Nemysli na to, co dostaneš, ale mysli na to, co můžeš udělat, aby Nigérie byla silná."
Obasanjo, který byl v dubnu 2003 opět jasně zvolen prezidentem, ale hodlal na tento úřad kandidovat i potřetí (prostřednictvím dodatku ústavy, který by to umožnil). Jeho příznivci jej podporovali - údajně chtěl dokončit svůj reformní program, odpůrců ale bylo více. Senát loni v květnu tyto změny ústavy zamítl.
Jako jeden z hlavních cílů vyhlásil Obasanjo při svém nástupu boj proti korupci. Zřídil na to zvláštní orgán, kterému se částečně dařilo pohnat před spravedlnost vysoce postavené osoby z veřejné správy i soukromých firem. Vyšetřováni byli ministři či vedení policie.
Zato ekonomická situace země se příliš nezlepšila. Ropa, které se v zemi těží asi 2,6 milionu barelů denně (v roce 2010 hodlá těžit čtyři miliony), tvoří 40 procent HDP (země je dvanáctým největším producentem "černého zlata" na světě). Spolu s ekonomickými reformami ropa zatím ale hospodářství na nohy nepostavila. V zemi je stále 60 procent lidí, kteří žijí pod hranicí chudoby, a zemědělské výdobytky nestačí na růst obyvatel a musejí se dovážet.
Vládní ekonomické reformy, oceňované v zahraničí, ale podle odborníků zatím spíše zvyšují nezaměstnanost, ceny potravin i bydlení, údajně před zhroucením jsou drobní podnikatelé. Respektovaný nigerijský ekonom Sam Aluko k tomu řekl: "Filozofie Obasanja je, že stát se musí z ekonomiky stáhnout. To ale vede k naprostému kolapsu hospodářství."
Jedním z nejvážnějších dědictví osmileté Obasanjovy vlády je zhoršující se bezpečnostní situace v deltě Nigeru na jihu země, která je bohatá na ropu a zemní plyn. Zde začali povstalci z Hnutí za osvobození nigerské delty (MEND), kteří bojují za kontrolu ropy místními etniky a proti zahraničním ropným společnostem, koncem roku 2005 unášet zahraniční pracovníky a útočit na ropná zařízení. Těžba ropy klesla o čtvrtinu.
Za vlády Obasanja též často propukaly etnické a náboženské střety mezi muslimy a křesťany prakticky po celé zemi (například v únoru 2000 zahynulo na severu země na 3000 osob). Zpráva americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) v květnu 2005 varovala, že vleklé nepokoje by mohly vést až k hospodářskému kolapsu země. Kromě toho zavedlo 12 převážně muslimských států na severu země právo šaría, vláda to ale v březnu 2002 prohlásila za protiústavní.
Prezident je volen v hlasování obyvatelstva (hlasovat může 61,5 milionu obyvatel): pro zvolení musí získat prostou většinu a nejméně čtvrtinu hlasů ve dvou třetinách z 36 států (a distriktu federální metropole). Mandát hlavy státu je od února 1999 omezen na dvě čtyřletá období.
Hlavními favority z celkem 25 kandidátů je guvernér státu Katsina Umaru Musa Yar'Adua (56) z vládní Lidové demokratické strany (PDP), bývalý vojenský vládce v zemi z let 1983-1985 Muhammadu Buhari (64), který kandiduje za hlavní opoziční Všenigerijskou lidovou stranu (ANPP), a též stávající viceprezident Atiku Abubakar, který kandiduje za opoziční Akční kongres (AC). Ten byl původně z voleb vyřazen, na poslední chvíli byl ale do klání vrácen.
Zároveň s prezidentskými volbami se konají též volby parlamentní. Zákonodárnou moc má v zemi dvoukomorové Národní shromáždění, které se skládá ze Sněmovny reprezentantů (má 360 členů volených obyvatelstvem na čtyři roky v jednomandátových obvodech) a Senátu (má 109 členů volených na čtyři roky). Minulé volby v dubnu 2003 jasně ovládla PDP.
Foto: ČTK
