V Tunisu pokračují nepokoje, vytváří se koaliční vláda

Dočasným tuniským prezidentem se v duchu ústavy stal předseda dolní komory Sněmovny reprezentantů Fuád Mbazaa. Ten vzápětí vyzval k vytvoření koaliční vlády. Na ní se chce podílet i islamista Rašíd Ghannúší, jenž se hodlá vrátit z britského exilu, kde žije od roku 1992. V zemi pokračují nepokoje, které v pátek přiměly k útěku prezidenta Zína Abidína bina Alího. Bouří se i trestanci v tuniských věznicích, z jedné z nich byla zhruba tisícovka odsouzenců propuštěna. Zatčen byl šéf prezidentské ochranky.

Premiér Muhammad Ghannúší v sobotu jednal s opozicí o nové vládě a předčasných volbách. Do 60 dní se musejí konat také nové prezidentské volby, nařídila dnes Ústavní rada. Opoziční politikové po jednání oznámili, že premiér přistoupil na návrhy týkající se vytvoření koaliční vlády. Další jednání se mají odehrát v neděli, kdy prý budou také zveřejněny jeho výsledky.

Úmysl vrátit se do Tuniska z britského exilu oznámil  v telefonickém rozhovoru agentuře AFP předseda zakázané fundamentalistické Strany obnovy Rašíd Ghannúší. Je připraven podílet se na vytvoření vlády národní jednoty.

Muhammad Ghannúší už dříve slíbil, že po 23 letech bin Alího autoritářské vlády bude bojovat proti korupci a posílí svobodu slova.

Až 42 lidí zahynulo ve vězení v tuniském Monastiru na východním pobřeží země, kde dnes vypukl požár. Desítky vězňů podle očitých svědků uprchly.

Ředitel věznice v pobřežním městě Mahdía po tamním krvavém povstání propustil zhruba tisícovku vězňů. Oficiální zdroj, jenž si nepřál být jmenován, uvedl, že do vězňů, kteří zapálili matrace a další předměty, stříleli vojáci. Zabito bylo pět odsouzených.

Tunisané v noci rabovali a zapalovali obchody. Někteří soudí, že jde o přívržence uprchlého šéfa státu, podle jiných jsou to uprchlí vězňové, možná i policisté. Podle AP se v centru metropole odehrála přestřelka mezi ozbrojenými složkami a povstalci před budovou tuniského ministerstva vnitra. Na náměstí zůstala ležet dvě těla, není však jasné, zda šlo o zraněné, nebo mrtvé.

Televizní stanice Al-Džazíra uvedla, že byl zatčen šéf ochranky tuniského prezidenta.
V pátek byl při demonstraci zasažen do hlavy vystřeleným granátem se slzným plynem francouzský fotograf a jeho stav je velmi vážný.

Po nočním zákazu vycházení ale země otevřela svůj vzdušný prostor a letiště mají pro civilní lety fungovat normálně. Cestovní kanceláře začaly odvážet turisty, kteří zde kvůli nepokojům uvázli.

Liga arabských států tuniské politiky vyzvala, aby se snažili udržet pořádek a vyvést zemi z krize.

Podle analytiků vyvolá vypuzení prezidenta  "šokovou vlnu" v arabském světě, kde většinu zemí řídí monarchové a autoritativní lídři, mnohdy mnoho let. Situace je zvláště sledována v Egyptě, kde je prezident Husní Mubarak u moci od roku 1981.

Egyptské ministerstvo zahraničí v prohlášení uvedlo, že Káhira respektuje vůli tuniského lidu a věří, že Tunisané nedovolí, aby v jejich zemi zavládl chaos.

Také Francie, která vždy úzce spolupracovala s bin Alím, v sobotu poprvé jasně podpořila "demokratickou vůli" tuniského lidu. Prezident Nicolas Sarkozy současně oznámil, že ve Francii byly zablokovány podezřelé tuniské účty. Do Francie se uchýlili nejmenovaní členové rodiny uprchlého prezidenta, mluvčí francouzské vlády však prohlásil, že v zemi nejsou vítáni. Prý ani "neprojevili přání zůstat na francouzské půdě a chystají se odejít".

Tunisané protestovali několik týdnů proti vysoké nezaměstnanosti, korupci, drahotě, cenzuře tisku a autoritářské vládě. Oficiálně si střety vyžádaly 23 mrtvých, podle očitých svědků bylo ale obětí nejméně 60.

Prezident, který v pátek i s rodinou opustil Tunisko, v noci na dnešek dorazil do saúdskoarabské Džiddy. Ústavní rada potvrdila, že jeho odchod z čela státu je definitivní.