Gigantické podzemní jezero, jehož objev minulý týden vzbudil naděje, že pomůže ukončit násilí v súdánském Dárfúru, je nejspíš už tisíce let vyschlé.
Soudí tak důlní expert a studnař Alain Gachet, který dvacet let zkoumá africké vodní a minerální zdroje a pomáhá OSN zakládat v Súdánu studny. Po analýze radarových sond a satelitních snímků řekl, pro podzemní vodní plochu není v oblasti dost srážek, ani podloží schopné vodu zadržovat.
O vodní proláklině o rozloze desátého největšího jezera světa na severu Dárfúru zmítaného etnickým konfliktem informovali vědci z univerzity v Bostonu minulý týden. Očekávali podporu Chartúmu, aby mohli začít s vrty (viz tyden.cz).
Podle Gacheta ale byla v proláklině voda naposledy nejpozději před pěti tisíci lety. „Jezero bylo dnem širokého povodí napájejícího Nil nad Chartúmem. Dnes je zcela suché, oblast patří k nejsušším na světě,“ řekl. Naději na objevení vody na dně dávnověkého vyschlého povodí označil za mizivou.
Podle některých analytiků je jednou z příčin bojů mezi arabskými nomády a černými Afričany v Dárfúru, v nichž podle oficiálních údajů zemřelo 200 000 lidí, zápas o vodu.
Na jihu Dárfúru, kde pracoval i Gachet, je údajně vody dost nejen pro udržení míru, ale i pro obnovu celého Dárfúru včetně suchého severu. Za touto vodou se vydali muslimští kočovníci ze schnoucího severu a narazili na usedlé černé farmáře, křesťany a animisty.
Že nově objevená voda přiláká muslimy zpět a boje uhasí, pokud vůbec existuje, byla hypotéza. Skeptici si kladou otázku, zda žadatelé nechtějí „vypumpovat“ z vlády peníze namísto do vyschlého jezera na své po drahém bádání stejně vyschlé konto.
Na snímku jezdci v obci Kalamando v Severním Dárfúru vítající prezidenta Umara al-Bašíra, 21. července 2007.
Foto: AP
