Hlavy afrických států požádají bohaté země o 67 miliard dolarů ročně (asi 1,19 bilionu korun) na zmírnění dopadů globálního oteplování na nejchudší kontinent. Vplývá to ávrhu rezoluce, o které předáci afrických států jednají v etiopském hlavním městě Addis Abeba.
Deset afrických hlav států se sešlo v ústředí Africké unie (AU), aby se shodly na společném postoji před summitem OSN o klimatu, který se uskuteční v prosinci v Kodani. Návrh rezoluce, již musí ještě desítka politiků schválit, vyzývá bohaté země k platbě desítek miliard dolarů ročně od roku 2020. Datum, dokdy by měly být peníze vypláceny, rezoluce nestanoví.
ČTĚTE TAKÉ: EU: nadšení i zdrženlivost ohledně Unie pro Středomoří
Afričanů je přes miliardu. Experti: Půjdou do Evropy
Činitelé Africké unie jsou přesvědčeni, že v minulosti byla vyjednávací pozice Afriky na mezinárodních konferencích o klimatu oslabována nejednotností zemí kontinentu.
"Vyjednávací tým musí mít podporu nejvyšších politiků kontinentu, aby se zajistilo, že africký hlas bude na jednáních o klimatických změnách brán s vážností, jakou si zaslouží," uvádí se v dokumentu.
Podle odborníků přispívá Afrika jen málo ke znečišťování ovzduší, které prý způsobuje oteplování, bude ale pravděpodobně jeho důsledky - suchem, povodněmi, vlnami veder a stoupající hladinou oceánů - postižena nejvíce.
Mezinárodní organizace Global Humanitarian Forum (GHF) v květnové zprávě uvedla, že 50 nejchudších zemí světa přispívá jen jedním procentem k celkovým emisím oxidu uhličitého.
Chudé země ale podle organizace ponesou devět desetin lidské a ekonomické zátěže vyplývající z globálního oteplování. Z dvaceti nejohroženějších zemí leží prý patnáct v Africe.
Boje o životadárnou vodu?
Příkladem negativních dopadů klimatckých změn, ale nejen jich, něm na černém kontinentu je řeka Niger. Státy v jeho povodí se loni dohodly, jak zachránit vysychající a zanášející se vodní tok, třetí nejdelší na kontinentu. Nikoli ale o tom, kdo to zaplatí.
Projekt přehrad, říční navigace a rybářských sádek má v příštích dvaceti letech stát osm miliard dolarů (asi 130 miliard korun).
Záměrem je zachránit obyvatelstvo a přírodu v povodí kolem Nigeru. Klimatické změny a zásahy civilizace (rozvoj průmyslu, zavlažovací projety...) snížily od roku 1980 průtok Nigeru o 55 procent. Rybolov skomírá a řeka přestává být splavná.
Na většině míst řeky je mělčina, stěžují si už řadu let rybáři.
Bez koordinované investice může tok, v jehož povodí žije 110 milionů lidí, vyschnout úplně, tvrdí „expert na vodu" ze Světové banky David Seitimibowei.
Vzhledem vysoké porodnosti by počet obyvatel v oblasti mohl roku 2025 dosáhnout dvojnásobku současného stavu, tedy zhruba 220 milionů.
Povodí Nigeru patří k rizikovým oblastem, v nichž by v budoucnu mohly propuknout války, konflikty o vodu.
Foto: Reuters, ČTK/AP a Profimedia
